Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1368/2014

29 Cdo 1368/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně CZECH INTERNATIONAL, a. s., se sídlem v Havířově, Prostřední Suchá, U Pošty 375/2, PSČ 735 64, identifikační číslo osoby 26 87 01 42, zastoupené JUDr. Viktorem Bradáčem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 573/12, PSČ 110 00, proti žalované Československé obchodní bance, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 00 00 13 50, o zaplacení částky 35.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2013, č. j. -159, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 6. listopadu 2013, č. j. -159, k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek ze dne 28. února 2013, č. j. -86, jímž Městský soud v Praze zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 35.000.000,- Kč s příslušenstvím.

Odvolací soud – odkazuje na ustanovení a , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) a vycházeje z výsledků provedeného dokazování – shledal správným závěr soudu prvního stupně, podle něhož zaplatila-li žalovaná ve prospěch oprávněného („Celního úřadu D1“) na základě smlouvy o poskytnutí bankovní záruky č. 5560/06/5206 ze dne 15. prosince 2006, ve znění dodatku (ve vazbě na bankovní záruku č. HTFZ17064 ze dne 20. prosince 2006, ve znění dodatku), částku 35.000.000,- Kč, postupovala v souladu s výše označenými právními úkony a žalobkyni tím vznikla povinnost uhradit žalované veškeré pohledávky, vzniklé plněním ze záruky. Proto žalobkyni v důsledku „odepsání zmíněné částky z běžného účtu“ nevznikla v žalobě tvrzená škoda.

Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „ “), Nejvyšší soud jako nepřípustné odmítl podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že výklad rozhodných právních úkonů, jak jej provedl odvolací soud, odpovídá zásadám určeným ustanoveními , a obch. zák. a formulovaným např. v důvodech rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2000, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. .

Dovolatelem zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem přitom plně odpovídá závěrům přijatým Nejvyšším soudem např. v rozsudku velkého senátu obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. listopadu 2004, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 50/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v obecné poloze – co do výkladu institutu bankovní záruky – závěrům obsaženým v důvodech rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 18/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. února 2015

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu