Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 172/2015

25 Cdo 172/2015

U S N E S E N Í

D. D.

České kanceláři pojistitelů

, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 129, IČO 70099618, zastoupené Mgr. Robertem Tschöplem, advokátem se sídlem v Praze 4, Pod křížkem 4, o 1.570.560,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. září 2014, č. j. -156, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. září 2014, č. j. -156, není přípustné podle ustanovení , neboť uplatněné námitky nesměřují k tomu, aby dovolací soud posoudil otázku hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a není ani důvodu, aby dovolacím soudem již opakovaně řešená právní otázka přiměřeného zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění soudem podle , o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (dále též jen „vyhláška“), byla posouzena jinak.

Dovolatel napadá nedostatečnou výši mimořádného zvýšení přiznané náhrady za ztížení společenského uplatnění, aniž by však svoje námitky podložil právní argumentací, popřípadě judikaturou Nejvyššího soudu, se kterou podle jeho tvrzení má být napadené rozhodnutí v rozporu. Námitky dovolatele jsou převážně skutkového charakteru, neboť tvrdí, že soudy nepřihlédly dostatečně k závažnosti jeho újmy. Z rozhodnutí odvolacího soudu ani z rozhodnutí soudu prvního stupně však nevyplývá, že by k jím tvrzeným skutečnostem při rozhodování o zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění nebylo přihlíženo. Odkaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. pak není přiléhavý, neboť v něm byly řešeny jiné otázky (promlčení a nárok na náhradu za ztrátu na výdělku).

Nelze přehlédnout, že odvolací soud vyšel v obecné rovině z ustálené judikatury dovolacího soudu (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2011, , publikované pod č. 50/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), podle níž již základní míra odškodnění ztížení společenského uplatnění představuje sama o sobě náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. Předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění ve smyslu citovaného ustanovení vyhlášky je existence takových výjimečných skutečností, které umožňují závěr, že zejména vzhledem k uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, kupříkladu při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, i s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví i na jeho předpokládané uplatnění v životě, nelze omezení poškozeného vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění.

V posuzované věci bylo ztížení společenského uplatnění žalobce ohodnoceno celkovou základní částkou 348.000,- Kč, kterou mu poskytla žalovaná mimosoudně, a to za poúrazové omezení hybnosti dolní končetiny, za neurologické a psychiatricko-sexuální obtíže, přičemž již znalci toto ohodnocení navýšili podle § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky o 50 %. Odvolací soud dospěl k závěru, že je na místě kromě základní výměry náhradu zvýšit o další 1,5 násobek (ve svém důsledku tak jde o 2,5 násobek základního ohodnocení, jemuž odpovídá částka 924.000,- Kč), protože zapojení žalobce do běžného života se i vzhledem k jeho věku oproti úrovni v době před úrazem (jeho aktivity byly nadprůměrné jen v oblasti sportovní) zhoršilo jen v některých životních aktivitách (sport, výběr zaměstnání, sexuální život). Jestliže je žalobce schopen vykonávat prakticky bez omezení ostatní činnosti, nevybočil odvolací soud svým rozhodnutím o výši náhrady z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. např.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. , a ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. , publikované pod C 10758 a C 10773 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck); dovolatelem požadované zvýšení na celkových 1.500.000,- Kč, tedy na více než čtyřnásobek, není odůvodněno podstatnějším omezením či dokonce vyřazením z aktivit a životních činností, jimž se dosud věnoval.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. února 2015

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu