Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 5093/2014

U S N E S E N Í

Ing. M.

Š.

, zastoupeného Mgr. Andreou Stachovou, advokátkou se sídlem v Praze 6, Dědinská 896, proti žalovaným

1) Pražské

vodovody a kanalizace, a. s.

, IČO 25656635, se sídlem v Praze 1, Pařížská 11/67, zastoupené Mgr. Janem Tomanem, advokátem se sídlem v Praze 6, Na Ořechovce 580/4,

2) Pražská vodohospodářská společnost, a. s.

, IČO 25656112, se sídlem v Praze 1, Žatecká 110/2,

3) hlavnímu městu Praha

, IČO 00064581, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, zastoupenému JUDr. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 18,

4) Metrostav a. s.

, IČO 00014915, se sídlem v Praze 8, Koželužská 2246, za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaných 1) a 2) Kooperativa pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem v Praze 1, Templová 747/5, o 202.260 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání třetího žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2014, č. j. -253, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce a třetí žalovaný,

nemají právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění :

Usnesením ze dne 6. 12. 2013, č. j. -227, Obvodní soud pro Prahu 1 ve sporu účastníků o náhradu škody ve výši 202.260 Kč, způsobené zaplavením sklepních prostor domu žalobce, zastavil řízení a ve vazbě na tento výsledek mimo jiné uložil žalobci povinnost zaplatit třetímu žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 68.543,40 Kč, neboť zpětvzetím žaloby žalobce z procesního hlediska zavinil zastavení řízení (ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů, dále povětšinou ) a neuvedl ani žádné důvody zvláštního zřetele hodné pro odepření uvedeného práva třetího žalovaného (dále rovněž „dovolatele“) podle

Městský soud v Praze k odvolání žalobce a třetího žalovaného usnesením ze dne 13. 6. 2014, č. j. -253, citovaný nákladový výrok soudu prvního stupně změnil tak, že „ve vztahu mezi žalobcem a 3) žalovaným nemá žádný právo na náhradu nákladů řízení“. Současně rozhodl o nákladech řízení odvolacího. V důvodech usnesení podotkl, že v dané věci „je zřejmé zavinění žalobce, neboť k zastavení řízení došlo proto, že vzal žalobu zpět“, na straně druhé však „nelze dovodit, že by žaloba vůči 3) žalované byla nedůvodná“. Vedlejší účastník na straně prvního a druhého žalovaného totiž žalobní nárok splnil a tím došlo k zániku práva i vůči žalobou solidárně označeným žalovaným. Ve smyslu věty druhé právo na náhradu nákladů řízení svědčí ve vztahu k žalovaným žalobci, jenž po dovolateli náklady sporu nepožadoval.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl třetí žalovaný dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že odvolací soud napadeným usnesením „nesprávně aplikoval ustanovení “ a tato právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak. Dovolatel následně upřesnil, že názor odvolacího soudu „absolutně mění běžnou praxi“, vycházející z toho, že žaloba byla vzata žalobcem zpět a je proto „bezpředmětné, zda žaloba byla či nebyla úspěšná“ či zda je možno přiznat náklady řízení, „pokud by zde nebyly okolnosti zvláštního zřetele hodné“. Odvolacím soudem měla být vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatel v této souvislosti zdůraznil odvolacím soudem nesprávně hodnocenou skutečnost, že se v případě žalovaných jednalo o solidární plnění. Svoji solidární odpovědnost v převážné části obsahu dovolání rozporoval a navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

S ohledem na datum vydání dovoláním napadeného usnesení Nejvyšší soud věc rozhodl podle ve znění účinném od 1. ledna 2013 (s odkazem na čl. II. bod 1 a 7 přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Podle až 3 lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že odvolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolatel vymezil předpoklad přípustnosti tak, že odvolacím soudem řešená procesní otázka, kdo z účastníků zavinil zastavení řízení ve smyslu , má být dovolacím soudem posouzena jinak. Takto formulovaná přípustnost nemá ve znění oporu, neboť poslední ze čtyř stanovených předpokladů přípustnosti dovolání („…má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“) míří pouze na případ právní otázky vyřešené dovolacím soudem v jeho dosavadní rozhodovací praxi, od jejíhož řešení by se měl dovolací soud odklonit (posoudit danou otázku jinak), nikoli tedy od řešení, k němuž dospěl soud odvolací – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2014, sp. zn. , publikované na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz .

Jestliže dovolatel v tomto směru mylně vyložil text zákona, dovolací soud zkoumal, zda svojí širší argumentací nesměřuje k jinému předpokladu přípustnosti dle Náznakem toho je námitka dovolatele, že „názor odvolacího soudu… absolutně mění běžnou praxi“, která by mohla být - s vyšší mírou tolerance - chápána hlediskem jiné podmínky přípustnosti, a to že se odvolací soud při řešení otázky hmotného nebo procesního práva odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. V dané souvislosti však dovolání třetího žalovaného nesplňuje požadavek základní obsahové náležitosti dovolání ( ), protože dovolatel nekonkretizuje konstantní rozhodování Nejvyššího soudu (alespoň v podobě dovolacím soudem přijatých právních závěrů, natož pak odkazem na datum vydání a spisovou značku příslušného rozhodnutí), s nímž napadené rozhodnutí odvolacího soudu v otázce výkladu nekoresponduje.

Vady obsahu posuzovaného dovolání nelze po uplynutí lhůty k dovolání ( ) odstranit (viz ), jejich existence brání pokračovat v dovolacím řízení a za tohoto stavu musí být dovolání odmítnuto dle věty první

S ohledem na výsledek dovolacího řízení se výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. března 2015

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu