Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3547/2013

30 Cdo 3547/2013

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením z 27. března 2009, č. j. -8, obvodní soud vyloučil k samostatnému projednání návrh oprávněného na předvolání povinného podle a na jeho vyzvání k dobrovolnému splnění povinnosti (výrok I.), dále návrh na postup soudu podle (výrok II.) a konečně návrh na postup soudu podle a (výrok III.); návrh v části, jíž se oprávněný domáhal nařízení výkonu rozhodnutí, obvodní soud pro neodstranění vad podle odmítl (výrok IV.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok V.).

Napadeným rozhodnutím městský soud odvolání oprávněného proti výrokům I. – III. usnesení obvodního soudu – s odůvodněním, že jde o výroky upravující vedení řízení podle – odmítl (výrok I.), ve výroku o odmítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí usnesení obvodního soudu podle potvrdil (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

Usnesení odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z poučení připojeného na závěr odůvodnění napadeného usnesení a z ustanovení Důvodnost dovolání – aniž ji blíže specifikuje – oprávněný spatřuje v tom, že „napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).“ Namítá, že „odvolací soud bezdůvodně přijal za správné tvrzení soudu I. stupně, že usnesení soudu I. stupně ze dne 9. 2. 2009, č. j. -4 nabylo právní moci dne 23. února 2009, ačkoli prokazatelně bylo doručeno advokátovi oprávněného až 3. 3. 2009.“ Dle jeho názoru měl soud I. stupně „nejdříve řešit návrhy na zjištění majetku povinného a potom teprve rozhodovat o návrhu na výkon rozhodnutí.“ Dále uvádí, že na výzvu soudu plnou moc pro advokáta předložil.

Nejvyšší soud, jenž věc projednal podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31.12.2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, ), se zabýval nejprve otázkou přípustnosti dovolání a v tomto směru dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení až

Podle ustanovení , a není dovolání proti výroku I. přípustné proto, že usnesení, jímž bylo odvolání odmítnuto (výrok I.), v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení , neboť usnesení, jímž bylo odvolání odmítnuto, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2.12.1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61). Účastník, jehož odvolání bylo odmítnuto, má v tomto případě k dispozici žalobu pro zmatečnost ( ).

Přípustné dovolání není ani proti výroku II., jímž bylo potvrzeno usnesení soudu 1. stupně podle o odmítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí pro jeho vady, pro něž nebylo možné v řízení pokračovat. Dovolatel sice poukazuje na ustanovení (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky z 21. 2. 2012, , které však podle nálezu ze 6. 3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné), žádnou otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu v tomto výroku po právní stránce zásadně významným ve smyslu však neoznačil a neuvedl ani, v čem spatřuje nesprávnost tohoto výroku.

Uvedené platí i pro odvolání, jehož text oprávněný „činí součástí důvodů tohoto dovolání.“

Navíc – a to je zásadní – odvolatel pomíjí skutečnost, že ve znění účinném od 1. července 2009 do 31. prosince 2012 (tedy právě v době podání dovolání /24. září 2009/) – na rozdíl od právní úpravy před 1. červencem 2009 a po 31. prosinci 2012 – dovolání proti rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí nepřipouštěl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn skutečností, že povinnému, jenž by jinak měl na tuto náhradu právo podle ustanovení , a , náklady tohoto řízení prokazatelně (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. února 2015

JUDr. Vladimír M i k u š e k

předseda senátu