Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
550077B7B3ED840AC1257E3B002FDB29.html
HTML · 11.37 KB
No categories available
25 Cdo 3259/2013
25 Cdo 3259/2013
U S N E S E N Í
I. K.,
OXYGEN s. r. o.,
se sídlem v Příbrami VIII, Školní 148, IČO 26710374, zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem advokátem se sídlem v Příbrami III, Na Flusárně 168, za účasti
České pojišťovny, a. s.,
se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, IČO 45272956, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 5 C 246/2011 , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. března 2013, č. j. 25 Co 32/2013 -150, takto:
I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. března 2013, č. j. 25 Co 32/2013 -150, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. , neboť nejsou splněny podmínky přípustnosti v tomto ustanovení uvedené. Pokud dovolatelka namítá, že se odvolací soud ve svém rozhodnutí odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu, konkrétně od rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2731/2008 , 2 Cdon 1172/97 a 2 Cdon 279/96 , nelze jí přisvědčit, neboť v uvedených rozhodnutích se jednalo o vymezení pojmu závady ve schůdnosti v případě objektivní odpovědnosti vlastníka, popř. správce komunikace za škody způsobené závadami ve schůdnosti podle zákona č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, který se na projednávaný případ nevztahuje, neboť úraz na účelové komunikaci v areálu žalované se posuzuje podle § 420 obč. zák. Proto ani rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 2731/2008 , v němž bylo řešeno, zda vady, jež se vyskytovaly na chodníku v době úrazu, měly charakter závady ve schůdnosti ve smyslu § 26 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb. , nelze vztahovat na daný případ (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 65/2005 , sp. zn. 25 Cdo 657/2006 a rovněž sp. zn. 25 Cdo 1816/2012 , jež se týká téže věci). Pokud dovolatelka vytýká odvolacímu soudu nesprávné skutkové zjištění a namítá, co bylo či nebylo v řízení prokázáno, nejsou tyto námitky způsobilým dovolacím důvodem (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
V dovolání proti výrokům rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení a o poplatkové povinnosti dovolatelka neuvedla žádné důvody dovolání ani splnění předpokladů přípustnosti dovolání; v tomto rozsahu dovolání vykazuje vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (§ 241a odst. 2 , § 241b odst. 3 , 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Z tohoto důvodu a proto, že odvolací soud se ve svém rozhodnutí neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ani nejde o právní otázku dosud dovolacím soudem neřešenou nebo rozdílně rozhodovanou, Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. února 2015
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu