Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
451A9EA0F9EA0E7CC1257E3B002FDB0D.html
HTML · 10.77 KB
No categories available
25 Cdo 3195/2014
25 Cdo 3195/2014
U S N E S E N Í
České pojišťovny a.s.,
sídlem v
Praze 1, Spálená 75/16, IČO: 452 72 956, proti žalované
UNIQA pojišťovně, a.s.,
sídlem v Praze 6, Evropská 136/810, IČO: 492 40 480, zastoupené JUDr. Petrem Kazdou, advokátem se sídlem v Nymburku, Palackého 223/5, o 65.100 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 53 C 35/2012 , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2014, č. j. 20 Co 140/2014 -197, takto:
I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 22. srpna 2013, č. j. 53 C 35/2012 -161 uložil žalované zaplatit žalobkyni 65.100 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. dubna 2014, č. j. 35 Co 140/2014 -197 rozsudek obvodního soudu potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Žalovaná podala proti rozsudku Městského soudu v Praze dovolání, jehož přípustnost dovozuje odkazem na ust. § 237 o. s. ř. o. s. ř. a jako dovolací důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem. Namítá, že se odvolací soud dostatečně nevypořádal s její obranou, že nezkoumal všechny okolnosti a že měl provést další důkazy.
V dovolání, jehož přípustnost se řídí podle ust. § 237 o. s. ř. o. s. ř. , je dovolatel povinen vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje jen odkaz na text zákona (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sp. zn. 29 NSČR 41/2014 ).
Z obsahového hlediska dovolání žalované nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti, dovolatelka nevylíčila, v čem se odvolací soud při svém rozhodnutí odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, či zda jde o řešení právní otázky, která by v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem vyřešena jinak.
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedený nedostatek pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013 ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. února 2015
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu