Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
609AC757D8F76C1BC1257E360045E5F3.html
HTML · 11.73 KB
No categories available
26 Cdo 2474/2014
26 Cdo 2474/2014
U S N E S E N Í
M. K.
, proti žalovanému
P. Č.
, zastoupenému JUDr. Soňou Illner Pajerovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Dlouhá 16, o určení neplatnosti výpovědi z užívání části rodinného domu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 28 C 215/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. ledna 2014, č. j. 21 Co 528/2013-180, takto:
Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í:
Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 13. 1. 2014, č. j. 21 Co 528/2013-180, potvrdil usnesení ze dne 15. 11. 2013, č. j. 28 C 215/2011-174, kterým Obvodní soud pro Prahu 6 (soud prvního stupně) neustanovil žalobci zástupce pro dovolací řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, poukazoval na to, že nebyl vyzván k doplnění a vysvětlení otázek zmíněných v rozhodnutí soudu prvního stupně a požádal o „řešení otázky poplatků a právního zastoupení“.
Dovolatel sice není v dovolacím řízení zastoupen advokátem a sám rovněž nemá právnické vzdělání (srovnej § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.”), povaha rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, však vylučuje, aby v posuzované věci bylo možno nedostatek podmínky povinného zastoupení považovat za překážku, jež by bránila vydání rozhodnutí v dovolacím řízení. Za situace, kdy předmětem dovolacího přezkumu je rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno žádosti účastníka o ustanovení zástupce z řad advokátů (§ 30 o. s. ř.), by trvání na podmínce povinného zastoupení vedlo k vlastnímu popření cíle, jenž účastník podáním žádosti sledoval a k popření vlastního smyslu dovolacího řízení, v němž má být zkoumán závěr o tom, že účastník nemá právo na ustanovení zástupce (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 1997, sp.zn. 2 Cdon 609/97, uveřejněné pod č. 97 v časopise Soudní judikatura 10/1997).
Nejvyšší soud v souladu s čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále opět jen „o. s. ř.”).I když soudní praxe umožňuje, aby účastník řízení ve shora uvedeném případě sepsal dovolání bez odborné právní pomoci, i takové dovolání musí splňovat náležitosti dané zákonem, tj. především ustanovením § 241a o. s. ř. Dovolání žalobce, podané na poštu dne 26. 2. 2014, všechny zákonem vyžadované náležitosti (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje, neboť v něm dovolatel neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.), a nevymezil dovolací důvod ve smyslu § 241a odst. 1 a 3 o. s. ř.Protože uvedený nedostatek nebyl ve lhůtě odstraněn, trpí dovolání vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Dovolací soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, nejde-li o rozhodnutí, jímž se řízení končí.Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. února 2015
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu