Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
72B560B2619BC143C1257E340024DFE6.html
HTML · 12.71 KB
No categories available
26 Cdo 5120/2014
26 Cdo 5120/2014
U S N E S E N Í
městské části Praha 9
J. S.,
zastoupené Mgr. Kristianou Urbánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Panská 895/6, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 99 C 161/2010 , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. května 2014, č. j. 30 Co 219/2014 -105, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žalovaná
je povinna
zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,- Kč k rukám JUDr. Tomáše Rybáře, Ph. D., advokáta se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Václavské náměstí 1601/47, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. května 2014, č. j. 30 Co 219/2014 -105 (k němuž se žalobkyně prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřila), odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII. zákona č. 293/2013 Sb. / – dále opět jen „o. s. ř. “). V dovolání totiž neuplatnila (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. (byť formálně nesprávným právním posouzením věci rovněž argumentovala) a tuto vadu (nedostatek vymezení /způsobilého/ dovolacího důvodu), pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§ 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Prakticky jedinou dovolací námitkou, že vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu měl být jí (a původně druhému žalovanému) ustanoven opatrovník podle § 29 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , ve skutečnosti uplatnila nezpůsobilý důvod v podobě vady řízení (srov. např. v dovolání zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 3703/2008 ). V konečném důsledku – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) a k povaze uplatněných dovolacích námitek – však zpochybnila postup soudu prvního stupně (jakož i soudu odvolacího), který žalobu projednal a o ní rozhodl v její nepřítomnosti. Její dovolací námitky by proto z obsahového hlediska mohly být podřaditelné rovněž pod tzv. zmatečnostní vadu ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť uvedeným postupem (šlo-li by o postup nesprávný) jí mohla být odňata možnost jednat před soudem. K vadám uvedeným v § 229 odst. 1 , § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlíží (a to i z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. ) nezakládají. Vady podle § 229 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jsou pak právně významné pouze z hlediska žaloby pro zmatečnost (§ 229 a násl. o. s. ř. o. s. ř. ).
Dovolací soud nepřehlédl sdělení dovolatelky, že dovolání podává
„i do výroku II.“
napadeného rozsudku, tj. jakoby i proti jeho nákladovému výroku. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) – názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje. Navíc ve vztahu k uvedenému výroku schází v dovolání vylíčení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Kromě toho však nelze ani opomenout, že tímto výrokem odvolací soud nerozhodl o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč (odvolací soud nepřiznal žádné z účastnic právo na náhradu nákladů odvolacího řízení), takže přípustnost dovolání proti němu nelze opřít o ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. , neboť to vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. o. s. ř. (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 , uveřejněné pod č. 80 v sešitě č. 8 z roku 2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 24. února 2015
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu