Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 104/2015

32 Cdo 104/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. v právní věci žalobkyně Komerční banky, a.s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45 31 70 54, proti žalovaným 1)K A R T E X - C, spol. s r.o. - v likvidaci, se sídlem v Hodoníně, Na dole č.p. 4038, identifikační číslo osoby 18 18 35 31 (zaniklé výmazem z obchodního rejstříku 22. února 2012), 2) Z. S., 3) M. S., 4) M. M., a 5) B. M., oběma zastoupeným Mgr. Davidem Skuteckým, advokátem se sídlem v Hodoníně, Velkomoravská 378/1, o zaplacení částky 4,701.106,39 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání žalované 3) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. srpna 2013, č. j. -337, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Hodoníně rozsudkem ze dne 21. ledna 2011, č. j. -203, uložil žalovaným zaplatit žalobkyni 4,686.850,72 Kč s příslušenstvím s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost ostatních žalovaných, a s tím, že proti žalovanému 2) se žalobkyně může domáhat uspokojení své pohledávky jen z výtěžku prodeje zastavených nemovitostí specifikovaných ve výroku, a dále s tím, že proti žalovaným 2) a 3) se může domáhat uspokojení své pohledávky jen z výtěžku prodeje zastavených nemovitosti, rovněž uvedených ve výroku (výrok I.), žalobu v části úroků z prodlení ve výši 25 % z částky 436.041,74 Kč od 1. dubna 2005 do zaplacení zamítl (výrok II.), řízení ohledně částky 14.255,67 Kč zastavil (výrok III.), rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.) a vrátil žalobkyni soudní poplatek (výrok V.).

V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Brně k odvolání žalovaných 2), 4) a 5) rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I., kterou bylo žalovaným 2), 4) a 5) uloženo zaplatit žalobkyni 630,- Kč, zrušil a řízení zastavil (první výrok), v části výroku I. ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) změnil tak, že žalobu zamítl (druhý výrok), v části výroku I., kterou bylo žalovaným 4) a 5) uloženo zaplatit žalobkyni 4,455.128,30 Kč s příslušenstvím, spolu se žalovanou 3), rozsudek potvrdil (třetí výrok), v části výroku I., kterou bylo žalovaným 4) a 5) uloženo žalobkyni zaplatit 411.092,42 Kč změnil tak, že žalobu zamítl (čtvrtý výrok), rozhodl o nákladech řízení (pátý až osmý výrok) a žalobkyni uložil zaplatit soudní poplatek za odvolání žalovaného 2) [devátý výrok].

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná 3) dovolání, v němž uvádí, že se domáhá ústavního práva na spravedlivou ochranu svých práv, a žádá, aby Nejvyšší soud odstranil újmu jí způsobenou Krajským soudem v Brně a především Okresním soudem v Hodoníně. Tvrdí, že k jednání nařízenému u Okresního soudu v Hodoníně se nedostavila, protože byla mimo území České republiky, a to po dobu 7 měsíců, proto udělila svému manželovi plnou moc k zastupování. Veškerá korespondence tak měla být doručována jejímu manželovi Z. S. Rozsudek soudu prvního stupně si nemohla převzít z důvodu uvedené nepřítomnosti v trvalém bydlišti a proto ani nemohla podat proti němu odvolání, přestože jím bylo rozhodnuto v její neprospěch. V případě podání odvolání by zcela jistě byla „zproštěna obžaloby“, neboť žaloba byla podána v rozporu s hmotným právem. Navrhuje, aby Nejvyšší soud odstranil jí způsobenou újmu tím, že zruší rozsudek soudu prvního stupně i rozsudek odvolacího soudu.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - podle ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále jen „ “).

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, předchází - ve smyslu ustanovení a - posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.

Podle ustanovení může dovolání podat účastník řízení. Z povahy dovolání jako opravného prostředku přitom plyne, že k dovolání je oprávněn jen ten účastník řízení, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 1998, pod číslem 28, dále usnesení téhož soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. , uveřejněné v témže časopise číslo 1, ročník 2000, pod číslem 7, či jeho usnesení ze dne 30. srpna 2000, sp. zn. , uveřejněné v témže časopise číslo 12, ročník 2000, pod číslem 138).

K podání dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, kterým odvolací soud k odvolání žalovaných 2), 4) a 5) rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ve vztahu k žalovanému 2) změnil tak, že žalobu zamítl, ve vztahu k žalovaným 4) a 5) zčásti potvrdil a zčásti změnil a žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení mezi žalobkyní a těmito žalovanými před soudy obou stupňů, není žalovaná 3) subjektivně oprávněna, neboť rozhodnutím odvolacího soudu o odvoláních ostatních žalovaných jí nebyla napadeným rozhodnutím způsobena žádná újma odstranitelná tím, že by dovolací soud toto rozhodnutí zrušil. Dovolatelka nepodala proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání, odvolací soud správnost rozsudku soudu prvního stupně ve vztahu k žalované 3) nepřezkoumával a nejde ani o situaci předjímanou ustanovením

Vzhledem k tomu, že v daném případě dovolání podal někdo, kdo k jeho podání oprávněn nebyl, Nejvyšší soud je, aniž ve věci nařizoval jednání (srov. ustanovení věta první ) a aniž se zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (srov. ustanovení ) a mohl se zabýval jeho přípustností a důvodností, podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. února 2015

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu