Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 121/2015

33 Cdo 121/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Podorlické obchodní společnosti, a. s. se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Poláčkovo náměstí 85, identifikační číslo osoby 150 40 887, zastoupené JUDr. Josefem Moravcem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalované MUDr. K. Č., zastoupené Mgr. Jiřím Solilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jakubská 2, o zaplacení 167.434,- Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu na zaplacení 200.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2014, č. j. -533, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 1. října 2013, č. j. -442, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 167.434,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. od 3. 11. 2007 do zaplacení; v části, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 485.170,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 164.417,- Kč od 3. 11. 2007 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 316.953,- Kč od 25. 11. 2007 do zaplacení, žalobu zamítl. Vzájemný návrh, jímž žalovaná po žalobkyni požadovala zaplacení 200.000,- Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 3. 2008 do zaplacení, zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. srpna 2014, č. j. -533, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2 , dále jen „ “), přípustné.

Žalobkyně navrhla dovolání žalované jako nepřípustné odmítnout, případně jako nedůvodné zamítnout. Ztotožnila se se skutkovými zjištěními soudů obou stupňů i se způsobem hodnocení v řízení provedených důkazů. Má za to, že soudy správně stanovily obvyklou cenu stavebních prací a zdůvodnily, proč nelze vyhovět tvrzeným nárokům z titulu vad díla.

Podle 241a odst. 1 lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaná v dovolání tento jediný způsobilý dovolací důvod neuplatnila, neboť její dovolací námitky ve skutečnosti nesměřují proti právnímu posouzení věci (jak avizuje ve svém dovolání), nýbrž soudům vytýká nesprávnost, popř. neúplnost, skutkových zjištění, na nichž je právní posouzení věci založeno. Vytýká odvolacímu soudu zejména, že - stejně jako soud prvního stupně - upřednostnil znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem ÚRS Praha před ostatními důkazy a že její námitky proti tomuto posudku bez bližšího zdůvodnění odmítl jako účelové; velmi obsáhle přitom analyzuje obsah tohoto znaleckého posudku a polemizuje s jeho závěry dovolávajíc se údajů, které se podávají z jí předloženého znaleckého posudku vypracovaného znalcem Ing. Petrem Hlásným, CSc. Je přesvědčena, že odvolací soud pochybil při výpočtu obvyklé ceny stavebních prací, neboť nepřihlédl ke všem vadám díla, které žalobkyni vytýkala, a nevzal v úvahu dohodnutou cenu původního díla. Prosazuje, že v řízení měly být provedeny další důkazy, které navrhla (výslechy znalců a svědků, popř. revizní znalecký posudek), a jestliže tak soudy neučinily, vyšly z neúplně zjištěného skutkového stavu věci. Je evidentní, že užitá argumentace dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci nevystihuje. Není zpochybněním právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při právním posouzení věci odvolací soud.

Bez významu jsou četné odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu, kterými žalovaná podporuje své úvahy o kvalitě znaleckého posudku a o nutnosti vypracovat revizní znalecký posudek. Žalovaná jimi totiž odvolacímu soudu nevytýká nesprávné právní posouzení věci, nýbrž se snaží zvrátit jeho skutkový závěr o ceně stavebních prací, který učinil na podkladě v řízení provedených důkazů. Nepřiléhavý je rovněž odkaz žalované na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. , v němž se dovozuje, že bez úplně zjištěného skutkového podkladu věci není možné činit jakýkoli právně kvalifikační závěr v meritu věci (jinak řečeno že právní posouzení nesprávně nebo neúplně zjištěného skutkového stavu věci je nesprávné). Předně, žalovaná jím prosazuje svůj názor, že soudy rozhodovaly na základě nesprávně a neúplně zjištěného skutkového stavu věci (tudíž nesprávně), a nadto zmiňované rozhodnutí bylo vydáno podle ve znění účinném do 30. 6. 2009; podle současné právní úpravy však nesprávná skutková zjištění nejsou způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).

Namítá-li žalovaná, že rozhodnutí soudů obou stupňů jsou nepřezkoumatelná a že v řízení nebyla poučena ve smyslu ustanovení , přehlíží, že k vadám uvedeným v , , b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne, jen - za zde nenaplněného - předpokladu, že dovolání je přípustné ( ).

Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě odůvodněn ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 18. února 2015

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á předsedkyně senátu