Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Cpjn 201/2014

Nejvyšší soud, který je povolán v zájmu zajištění jednotného rozhodování soudů sledovat a vyhodnocovat pravomocná rozhodnutí soudů ( , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů /zákon o soudech a soudcích/, ve znění pozdějších předpisů), zjistil, že soudy nepostupují jednotně při výkladu a , o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“). Po vyhodnocení těchto rozhodnutí a na jejich základě zaujalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu na návrh předsedy kolegia podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, následující stanovisko:

Nejvyšší soud při sledování pravomocných rozhodnutí soudů zjistil, že soudy rozdílně posuzují otázku věcné příslušnosti k řízení o jmenování znalce podle a násl. , o přeměnách obchodních společností a družstev (ve znění pozdějších předpisů). Závěr, podle něhož jsou k uvedenému řízení věcně příslušné krajské soudy, učinil např. Městský soud v Praze, který usnesením ze dne 20. 2. 2014, č. j. -7, vyhověl návrhu na jmenování znalce pro ocenění jmění navrhující akciové společnosti za účelem změny její právní formy na společnost s ručením omezeným ( , ). Ke stejnému závěru dospěl i Krajský soud v Plzni, který usnesením ze dne 3. 2. 2014, č. j. -13, vyhověl návrhu na jmenování znalce pro ocenění části jmění navrhující společnosti, která má v důsledku rozdělení navrhující společnosti odštěpením přejít na nově vzniklou společnost ( , ). Naopak např. Obvodní soud pro Prahu 4 (srov. usnesení ze dne 13. 3. 2014, č. j. -9) či Okresní soud v Teplicích (usnesení ze dne 24. 3. 2014, č. j. -15) dovodily, že věcná příslušnost k řízení o jmenování znalce podle svědčí okresním soudům.

Podle § 85 z. ř. s. řízeními o některých otázkách týkajících se právnických osob jsoua) řízení ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti,b) řízení o jmenování znalce,c) řízení ve věcech právnických osob, nejde-li o řízení podle písmene a), vyplývá-li ze zákona, že je lze zahájit i bez návrhu,d) řízení ve věcech opatrovnictví právnických osob.

Podle § 86 z. ř. s. pro řízení ve věcech uvedených v § 85 písm. a) a d) je příslušný soud, u něhož je právnická osoba zapsána ve veřejném rejstříku. Jde-li o právnickou osobu, která se do veřejného rejstříku nezapisuje, je příslušný soud, v jehož obvodu má tato právnická osoba svůj obecný soud (odstavec první). Pro řízení ve věcech uvedených v § 85 písm. b) a c) z. ř. s. je příslušný obecný soud právnické osoby, o kterou se jedná (odstavec druhý).

Podle znalec musí být jmenován soudem, jestliže tento zákon vyžaduje a) ocenění jmění osoby zúčastněné na přeměně znalcem, a to na návrh této osoby,b) přezkoumání projektu přeměny znalcem, a to na návrh osoby zúčastněné na přeměně,c) přezkoumání výše přiměřeného vypořádání při převodu jmění zanikající společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti na přejímajícího společníka znalcem, a to na návrh zanikající společnosti, nebod) přezkoumání přiměřenosti výše kupní ceny akcií nebo přiměřenosti výše vypořádacího podílu poskytovaného akcionáři, jestliže má při fúzi, rozdělení nebo změně právní formy právo na odkup svých akcií nebo právo vystoupit z akciové společnosti postupem podle tohoto zákona, a to na návrh osoby zúčastněné na přeměně, v níž účast akcionáře zaniká.

Zákon o zvláštních řízeních soudních svěřuje řízení o jmenování znalce do věcné příslušnosti okresních soudů (§ 3 odst. 1, ). Není tudíž pochyb o tom, že například o jmenování znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi osobou ovládanou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou podle a násl. , o obchodních korporacích, či o jmenování znalce pro ocenění hodnoty majetku ovládané osoby podle téhož zákona rozhodují v prvním stupni okresní soudy. Rozhodnutí o jmenování znalce podle a násl. je však vydáváno v rámci procesu přeměny obchodní korporace a je upraveno ( až ). Jinými slovy ačkoliv jde o řízení o jmenování znalce, jde současně o řízení ve věcech přeměn obchodních společností a družstev, které podle z. ř. s. spadá do věcné příslušnosti krajských soudů.

Při posuzování věcné příslušnosti je nutno vzít v úvahu obecnou zásadu, podle níž rozdělení věcí mezi okresní a krajské soudy nemá vést k tzv. štěpení hmotněprávních agend, tedy k situaci, kdy v rámci jedné agendy rozhodují v prvním stupni jak okresní, tak krajské soudy (v odborné literatuře srov. např. Krčmář, Z. in: Drápal, L., Bureš, J. a kol. I, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 45). Za této situace je podle přesvědčení Nejvyššího soudu nutno uzavřít, že řízení o jmenování znalce podle a násl. náleží do věcné příslušnosti krajských soudů, které jsou příslušné i v ostatních věcech upravených (srov. z. ř. s. a , , ve znění pozdějších předpisů) a které jsou současně rejstříkovými soudy, které přeměnu obchodní korporace zapisují do obchodního rejstříku ( a , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob).