Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 316/2015

33 Cdo 316/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně MUDr. I. Č., zastoupené JUDr. Jaroslavem Hostinským, advokátem se sídlem v Praze 3, Vinohradská 126, proti žalovanému M. R., zastoupenému Mgr. Janem Hynštem, advokátem se sídlem v Praze 5, Vrázova 7, o zaplacení 540.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. dubna 2014, č. j. -188, takto:

I. Dovolání seodmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 11. září 2013, č. j. -153, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 540.000,- Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 14. dubna 2014, č. j. -188, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2 , dále jen „ “), přípustné.

Žalovaný navrhl, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl, neboť žalobkyně odvolacímu soudu ve skutečnosti nevytýká nesprávné právní posouzení věci, nýbrž zpochybňuje jím zjištěný skutkový stav věci.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobkyně sice ohlásila uplatnění dovolacího důvodu uvedeného v , a má za to, že dovolání je přípustné, neboť závisí na „vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, konkrétně otázky, na kom leží v případě prokazování existence půjčky důkazní břemeno (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. ) a jaké náležitosti musí být splněny k uzavření platné smlouvy o půjčce (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2004, sp. zn. ), její námitky však nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž odvolacímu soudu vytýkají nesprávnost, popř. neúplnost skutkových zjištění, na nichž je právní posouzení věci založeno. Oproti odvolacímu soudu žalobkyně prosazuje názor, že se žalovanému nepodařilo v řízení prokázat, že jí částku 540.000,- Kč půjčil, resp. předal za účelem půjčky. Namítá, že soudy se náležitě nezabývaly tím, zda vůbec mohlo dojít k předání tak vysoké částky v hotovosti, z jakých zdrojů žalovaný a F. M. tuto částku čerpali a zda ji vůbec měli k dispozici. Pochybení odvolacího soudu spatřuje rovněž v tom, že neprovedl všechny jí navrhované důkazy (její účastnický výslech a výpovědi jí navrhovaných svědků) a že vzal za prokázanou existenci směnek, přestože mu nebyly fyzicky doloženy. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom smyslu, že vyšel-li by odvolací soud (stejně jako před ním soud prvního stupně) z úplně a správně zjištěného skutkového stavu věci (tedy ze skutkové verze žalobkyně), musel by nutně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy uzavřít, že si žalobkyně od žalovaného žádný finanční obnos nepůjčila a že se tudíž žalovaný přijetím 540.000,- Kč na její úkor bezdůvodně obohatil. Je zřejmé, že žalobkyně v dovolání neuplatnila jediný přípustný dovolací důvod. Skutkový základ sporu nelze v dovolacím řízení zpochybnit a nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).

Rovněž výtku, že napadené rozhodnutí porušuje její právo na spravedlivý proces, žalobkyně opírá výlučně o kritiku postupu soudů při zjišťování skutkového stavu; nadto v tomto směru ani nevymezila řádným způsobem přípustnost dovolání (srovnej a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014).

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle věty první odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný žádný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 18. února 2015

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á

předsedkyně senátu