Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2271/2014

22 Cdo 2271/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce Mgr. E. B., proti žalovaným: 1)R. V., a 2) H. V., oběma zastoupeným Mgr. Milanem Špičkou, advokátem se sídlem v Děčíně IV, Thomayerova 25/3, o zrušení věcného břemene a zdržení se výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. prosince 2013, č. j. -97, takto: I. Dovolání se odmítá.

Okresní soud v Děčíně (dále „soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 5. března 2013, č. j. -47, ve znění opravného usnesení ze dne 4. července 2013, č. j. -64, zamítl žalobu na zrušení „věcného břemene zřízeného notářským zápisem NZ 168/99 ze dne 10. 9. 1999 ve prospěch R. a H. V., spočívající v doživotním bezplatném a nezkráceném právu užívání bytů a domu v H. O., a to celé první patro v této nemovitosti, tj. byt č. 1 o velikosti 1+4 a byt č. 2 o velikosti 1+1 s právem užívání veškerého příslušenství, s právem volného přístupu a odstupu ke všem vyhrazeným místům a místnostem a s právem volného pohybu po pozemcích, patřících k této nemovitosti s tím, že přiměřená náhrada žalovanému ani žalované nepřísluší“ (výrok I.). Rovněž zamítl žalobu, aby byla žalovaným, jako oprávněným z věcného břemene, uložena povinnost zdržet se „výkonu svého práva, odpovídajícího věcnému břemeni, zřízeného notářským zápisem NZ 168/99 ze dne 10. 9. 1999 ve prospěch R. a H. V., doživotní bezplatné a nezkrácené právo užívání bytů a domu v H. O., a to celé první patro v této nemovitosti, tj. byt č. 1 o velikosti 1+4 a o velikosti 1+1 s právem užívání veškerého příslušenství, s právem volného přístupu a odstupu ke všem vyhrazeným místům a místnostem a s právem volného pohybu po pozemcích, patřících k této nemovitosti“ (výrok II.). Dále rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalovaným k rukám jejich zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 49.368,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 19. prosince 2013, č. j. -97, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. ve věci samé potvrdil, ve výroku III. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobci uložil povinnost zaplatit na nákladech řízení žalovanému 1) k rukám jeho zástupce částku 20.545,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a žalované 2) k rukám jejího zástupce částku 20.545,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost spatřuje v (dále jen „ “). Má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.

Žalovaní navrhují, aby bylo dovolání zamítnuto.

Podle hlavy II. – ustanovení přechodných a závěrečných – dílu 1 – přechodných ustanovení – oddílu 1 – všeobecných ustanovení - , 2 , , tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Protože k pravomocnému rozhodnutí o zamítnutí žaloby na zrušení věcného břemene a na zdržení se výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni došlo před 1. lednem 2014, postupoval dovolací soud při posouzení tohoto nároku podle příslušných ustanovení , (dále jen „obč. zák.“).

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2014, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Protože odvolací soud vydal napadené rozhodnutí 19. prosince 2013 a dovolací řízení bylo zahájeno po 1. lednu 2014, projednal a rozhodl dovolací soud o dovolání žalobce podle ve znění účinném od 1. ledna 2014.

Podle v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Dovolatel v dané věci nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu až 238a V dovolání sice tvrdí, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, z obsahu dovolání však žádná taková otázka nevyplývá a dovolatel ani nepoukazuje na žádný judikaturní závěr dovolacího soudu, od něhož se odvolací soud při řešení dané problematiky odchýlil.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části). Tomuto požadavku dovolatel nedostál (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. , uveřejněné na webových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz).

Dovolatel řádně nevymezil ani způsobilý dovolací důvod. Nesouhlasí především se závěry odvolacího soudu, že z notářského zápisu vyplývá jednoznačná vůle účastníků smlouvy zřídit věcné břemeno ve vztahu k celému prostoru prvního podlaží domu v H. O., kde se nachází oba byty, a že nepřesnost či nesprávnost popisu bytů z důvodu provedených stavebních úprav (změna dispozice bytů) a nedostatek veřejnoprávního povolení ve vztahu k těmto stavebním úpravám, nemohou způsobit, že by právo odpovídající věcnému břemeni ve vztahu k tomuto prostoru nevzniklo, nebo že by na základě toho mohlo dojít k jeho promlčení z důvodu nezpůsobilosti výkonu práva z věcného břemene. Ve vztahu k těmto závěrům dovolatel sice uvedl, že vymezuje důvody podaného dovolání tak, že uvádí právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, ve skutečnosti však obsah dovolání tvoří kritika hodnocení důkazů odvolacím soudem, včetně kritiky skutkových zjištění, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel (především skutkových závěrů o tom, že žalovaní prostory prvního patra domu užívali do roku 2011, a že nepovolené stavební úpravy bytů neprovedli sami žalovaní). Dovolatel na základě odlišného hodnocení důkazů dovozuje jiné skutkové závěry, a na jejich základě dospívá k jinému právnímu hodnocení. Tímto způsobem však přípustnost dovolání založit nelze ( ).

Protože dovolání neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a ani způsobilý dovolací důvod ( a 3 ), Nejvyšší soud dovolání podle odmítl [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2013, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2014, sp. zn. (obě uveřejněná na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz)].

V souladu s věta druhá rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto usnesením, mohou se žalovaní domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 28. ledna 2015

Mgr. David Havlík

předseda senátu