Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5166/2014

33 Cdo 5166/2014

U S N E S E N Í

L. Š.

,

zastoupeného Mgr. Davidem Purmenským, advokátem se sídlem v Ostravě,

28. října 3117/61, proti žalované

K. Š.

,

zastoupené Mgr. Tomášem Váchou, advokátem se sídlem v Brně, Dřevařská 855/12, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2014, č.j. -96, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce napadl dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí ve výrocích, jimiž krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 24. 9. 2013, č.j. -56, ve věci samé a změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně tak, že žalobci uložil povinnost zaplatit žalované 16.456,- Kč; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání – v němž žalobce odvolacímu soudu vytýká, že posoudil otázku předpokladů pro vrácení daru ( , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz /, dále jen „obč. zák.“) v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, a sice v rozporu se závěrem přijatým v rozsudku ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. – není přípustné ( , , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 ,dále jen „ “); žalobce totiž odvolacímu soudu nevytknul nesprávné právní posouzení věci ( , 3 ). Tento (jediný) dovolací důvod nevystihuje argumentace, jíž zpochybňuje právní posouzení věci, vychází-li – a tak je tomu v souzené věci – z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud. Dovolatel totiž kritiku právního posouzení věci odvolacím soudem založil na skutkových tvrzeních (že žalovanou požádal o finanční pomoc 20.000,- Kč, že se s ní dohodl na trvalém pobytu v domě i po darování, že žalovaná s ním od července 2010 přerušila jakékoli styky a že zfalšovala jeho podpis na plné moci k prodeji automobilu), která neodpovídají skutkovým zjištěním, z nichž vycházel odvolací soud.

Nezbývá než dodat, že otázkou aplikovatelnosti § 630 obč. zák. se Nejvyšší soud zabýval již opakovaně (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. , ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. , ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. , ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. , ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. ) a odvolací soud – dovodil-li, že v řízení zjištěné chování žalované nenaplňuje znaky § 630 obč. zák. – rozhodl v intencích této (konstantní) judikatury, přičemž dovolací soud v projednávaném případě nemá důvod se od ní odchylovat.

Dovolání proti měnícímu výroku o nákladech řízení je jednak objektivně nepřípustné ( ), jelikož tímto výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013), jednak vadné, neboť ve vztahu k tomuto výroku dovolatel neuvedl žádnou argumentaci ( , , věta první, ).

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení , věty první, odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. ledna 2015

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu