Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
CC55A1628D3B5CDAC1257DF5002FFF05.html
HTML · 11.29 KB
No categories available
26 Cdo 4544/2014
26 Cdo 4544/2014
U S N E S E N Í
CARLO-Trhy, s.r.o.
městské části Praha 10
, se sídlem Praha 10 – Vršovice, Vršovická 1429/68, zastoupené JUDr. Karlem Codlem, advokátem se sídlem Praha 5 – Smíchov, U Nikolajky 5, o zaplacení částky 8.067.658,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 47 C 103/2010 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. června 2014, č. j. 20 Co 269/2014 -72, takto:
Dovolání
se odmítá
.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. června 2014, č. j. 20 Co 269/2014 -72, odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř. “), neboť neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatelka včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§ 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Především dovolání neobsahuje žádné relevantní údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, tedy které ze čtyř kritérií uvedených v ustanovení § 237 považuje pro účely přípustnosti dovolání za splněné. Vyjádřeno jinak, z okolností uvedených v dovolání (v celém jeho obsahu) nelze dovodit, že by v souzené věci šlo (mělo jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva: 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Okolnost, že dovolatelka nesouhlasila s napadeným rozhodnutím proto, že určitá právní otázka měla být odvolacím soudem posouzena jinak (než jak byla posouzena v tomto rozhodnutí) a že tedy – jinými slovy řečeno – napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, je již samotným dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. ; už proto nemůže být současně údajem o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Nelze však ani opomenout, že dovolatelka v dovolání uplatnila především nezpůsobilý dovolací důvod v podobě výtek zpochybňujících správnost zjištěného skutkového stavu rozhodného pro posouzení naplněnosti předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. ledna 2015
JUDr. Miroslav Ferákpředseda senátu