Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3895/2014

29 Cdo 3895/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelky XIO.CZ, a. s., se sídlem v Praze 3 – Vinohradech, Soběslavská 48, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 26226260, za účasti Mgr. D. K., zastoupené Mgr. Eduardem Benešem, advokátem, se sídlem v Praze 9, Na Rozcestí 1434/6, PSČ 190 00, o uzavření smíru, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání Mgr. D. K. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2013, č. j. -76, takto:

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným usnesením potvrdil Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky usnesení ze dne 26. září 2013, č. j. -51, kterým Městský soud v Praze neschválil smír podle , (dále též jen „ “).

Proti usnesení odvolacího soudu podala Mgr. D. K. dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle , neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Podle , v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatelka v dovolání uvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatelka povinna v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu (či jeho části).

Dovolatelka k předpokladům přípustnosti uvádí, že dovolání „je podáno proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, když napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“.

Argument, podle kterého se odvolací soud „odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu , jen je-li z dovolání patrno, o kterou právní otázku jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu se odvolací soud při jejím řešení odchýlil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K důsledkům nevymezení předpokladů přípustnosti dovolání srov. i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. (a v něm citovanou judikaturu), jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Ústavního soudu.

Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatelka v dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) v projednávané věci nedostála.

Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud podotýká, že dovolatelka ani nepředestírá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí, pouze odvolacímu soudu vytýká domnělou vadu řízení; ta však podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2013 není ani způsobilým dovolacím důvodem (srov. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. ledna 2015

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu