Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3862/2014

29Cdo 3862/2014

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Mgr. Adama Sigmunda, se sídlem v Brně, Krkoškova 2, PSČ 613 00, jako insolvenčního správce dlužníka 3D H. Interier, s. r. o., identifikační číslo osoby 63674238, zastoupeného Mgr. Michalem Beranem, advokátem, se sídlem v Praze 1 – Josefově, Široká 36/5, PSČ 110 00, proti žalované M. G., o zaplacení částky 50.000,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. dubna 2014, č. j. -71, takto:

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce ve výroku označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 30. října 2013, č. j. -52, jímž Městský soud v Praze zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 50.000,- Kč s 6% úrokem od 10. července 2013 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 166,67 Kč.

Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, podle kterého žalobou uplatněný nárok (na zaplacení směnky vlastní vystavené žalovanou na řad společnosti 3D H. Interier, s. r. o., znějící na částku 50.000,- Kč a splatné dne 9. července 2010 – dále též jen „sporná směnka“) není důvodný.

Na rozdíl od soudu prvního stupně, který po provedeném dokazování dospěl k závěru, že sporná směnka má „nedovolený důvod“, neboť byla (v rozporu s ustanovením a , ) vystavena k zajištění pohledávky z pracovněprávního vztahu, odvolací soud uzavřel, že , na jejímž základě se žalobce domáhal zaplacení žalované částky, „nemůže být kvalifikována jako platně vystavená směnka“.

Přitom zdůraznil, že všechny zápisy na směnce „musí být vztaženy k podpisu určité osoby, tedy kryty určitým podpisem. Tak tomu ovšem být nemůže, je-li rozparcelována jednotlivými rámečky.“ Soudní praxe, pokračoval odvolací soud, sice připustila možnost umístit do rámečku (pro zvýraznění) jednotlivý údaj, nelze ovšem „přijmout závěr, že by každý údaj měl mít svůj rámeček a směnka tak nečinila kompaktní celek.“

Jelikož sporná směnka podle odvolacího soudu uvedeným kritériím neodpovídá, nemůže jít o směnku platně vystavenou, na jejímž základě by byla žalovaná povinna částku v ní uvedenou žalobci zaplatit.

Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále jen „ “), maje za to, že při řešení otázky „hodnocení rámečků na směnečných listinách“ se odvolací soud odchýlil od již ustálené rozhodovací praxe, odkazuje potud na nález Ústavního soudu ze dne 14. března 2012, sp. zn. a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. srpna 2011, sp. zn. (rozsudek je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže – veřejnosti dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Podle dovolatele je předložená bez jakýchkoliv pochybností platnou směnkou, pořízenou na standardním směnečném formuláři, přičemž souvztažnost jednotlivých směnečných prohlášení obsažených ve směnečné ě je zcela nepochybná.

Proto dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

Dovolání je v posuzované věci přípustné podle ustanovení , neboť v řešení dovolatelem předestřené právní otázky je napadené rozhodnutí v rozporu s dřívější judikaturou Nejvyššího soudu. Se zřetelem k nesprávnému poučení o nepřípustnosti dovolání, jež odvolací soud poskytl účastníkům v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud poznamenává, že v poměrech dané věci se neuplatní ani omezení přípustnosti dovolání dle ustanovení , když dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč (celkem šlo o částku 50.166,67 Kč, sestávající ze směnečného peníze ve výši 50.000,- Kč a směnečné odměny ve výši 166,67 Kč).

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení čl. I. směnečného zákona vlastní směnka obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu y a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce.

Otázkou (ne)platnosti směnky se zřetelem na její grafickou podobu (rozuměj rámečky, do nichž je zakomponováno směnečné prohlášení) se Nejvyšší soud zabýval již v rozsudku ze dne 17. srpna 2011, sp. zn. , který byl následně uveřejněn pod číslem 32/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V něm vysvětlil, že směnka je považována za dokonalý cenný papír, což znamená, že práva a povinnosti ze směnečných vztahů jsou definována právě a jen směnečnou u a zápisy (doložkami, poznámkami) na ní uvedenými. Formální přísnost směnky se projevuje v tom, že směnečná musí být jako směnka označena. V textu y musí být tedy použito slovo „směnka“, pojaté do vlastního textu y. Směnka přitom není jen náhodným shlukem jednotlivých doložek, ale tvoří určitý ucelený text, jehož obsahem je směnečné prohlášení.

Podstatnou náležitostí obsahu směnky [vedle jiných náležitostí plynoucích z ustanovení čl. I. směnečného zákona (pro směnku cizí) a čl. I. směnečného zákona (pro směnku vlastní)] je souvislý obsah y; nestačilo by pořadí zcela nesouvislé a tím spíše by byla neplatná směnka obsahující vnitřní odpor. Jde-li o podpis výstavce směnky vlastní, musí krýt souvislý text směnky, z čehož plyne, že jej je třeba umístit na líci směnky pod její obsah.

S přihlédnutím k výše řečenému Nejvyšší soud dále uzavřel, že grafická podoba směnky může mít význam pro posouzení (ne)platnosti směnky, jednak jde-li o souvislost směnečného prohlášení, jednak kryje-li podpis výstavce (směnky vlastní) souvislý text směnky. Současně ovšem zdůraznil, že je-li některý údaj na směnce v rámečku, může to znamenat jeho vyloučení z textu y jen tehdy, musí-li být z grafické úpravy y každému zřejmé, že rámeček má právě tento význam a nikoli význam jiný.

V situaci, kdy z podoby směnky, o jejíž zaplacení v označené věci šlo, byla zřejmá celková vzájemná souvislost i logická návaznost jednotlivých, byť řadou svislých a vodorovných čar rozdělených, doložek směnečné y, která obsahovala veškeré náležitosti požadované zákonem (tedy v situaci, kdy nešlo pouze o náhodný shluk jednotlivých doložek bez vzájemné jazykové souvislosti, ale o určitý ucelený text, jehož obsahem je směnečné prohlášení), nepovažoval Nejvyšší soud z hlediska závěru o platnosti takové směnky za významné, že některé údaje byly na směnce umístěny do rámečků (nebylo-li současně možné dovodit, že by význam rámečků spočíval právě ve vyloučení těchto údajů z textu y).

K uvedeným závěrům se pak Nejvyšší soud přihlásil rovněž ve výše označeném rozsudku sp. zn. , jakož i v rozsudku ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. .

Promítnuto do poměrů projednávané věci výše řečené znamená, že závěr o neplatnosti sporné směnky z důvodu nesouvislého směnečného prohlášení, popř. z toho důvodu, že podpis výstavce nekryje souvislý text směnky, nelze, jak nesprávně učinil odvolací soud, opřít jen o zjištění, že „listina je rozparcelována jednotlivými rámečky“. Jinak řečeno to, že některý z údajů vyznačených na směnce (popř. všechny tyto údaje) je umístěn do rámečku, nemá (nemůže mít) bez dalšího za následek neplatnost směnky. Samotné rozčlenění směnečné y řadou svislých a vodorovných čar, vytvářejících ve svém souhrnu rámečky, do nichž jsou umístěny jednotlivé doložky, totiž ještě neznamená, že by směnečné prohlášení výstavce (se zřetelem k výsledné grafické podobě směnky) bylo nesouvislé nebo dokonce že by takové prohlášení (či jeho část) nebyla podpisem výstavce kryta.

Jelikož právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, není správné, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( a 2 ).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný. V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. ledna 2015

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu