Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 281/2014

25 Cdo 281/2014

U S N E S E N Í

a) MUDr. M. B., b) M. J.,

a

c) MUDr. M. B.,

zastoupených Mgr. Jiřím Švejnohou, DiS., advokátem se sídlem Praha 10 – Vinohrady, Korunní 2569/108a, proti žalovaným

1) České dráhy, a.s.,

IČO 70994226, se sídlem Praha 1, Nábřeží L. Svobody 1222, a

2) T. K.,

o náhradu škody na zdraví a o vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2013, č.j. -185, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2013, č.j. -185, jímž byl potvrzen žalobu zamítající rozsudek Okresního soudu Praha - východ ze dne 22. 10. 2012, č.j. -146, není přípustné.

Rozhodné znění pro dovolací řízení se podává z čl. II. bodů 1 a 7 a čl. II. bodu 2 Nejvyšší soud tedy o dovolání rozhodl podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále jen „ “).

V projednávané věci žalobci napadají dovoláním mimo jiné část výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen výrok soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby ohledně dílčích nároků na náhradu účelných nákladů souvisejících s léčením ve výši 38.110,- Kč a nákladů na uplatnění škody ve výši 8.000,- Kč. Protože výše uvedených samostatných nároků nepřevyšuje částku 50.000,- Kč (k příslušenství se nepřihlíží), je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením bez ohledu na to, zda jejich součet s dalšími dílčími nároky tuto částku převyšuje či nikoliv, a že o nich odvolací soud rozhodl jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , publikované pod č. 9 v časopise Soudní judikatura, ročník 2000, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 9. 1999, sp. zn. , publikované pod č. 55 v časopise Soudní judikatura, ročník 2000). Stejně tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 776,- Kč nedosahuje limitu stanoveného v Dovolání tak v tomto rozsahu směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Podle ustanovení platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Odvolací soud vyšel v napadeném rozhodnutí ze skutkového zjištění, že K. B. (právní předchůdkyně žalobců) dne 29. 5. 2007 na nádraží v Říčanech vědomě nepoužila bezpečnou odchodovou cestu značenou přes staniční budovu, vstoupila neočekávaně do kolejiště před právě projíždějící vlak, který po předchozím zastavení opouštěl stanici, načež byla tímto vlakem sražena a utrpěla újmu na zdraví. Na základě zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že v daném případě není dána odpovědnost žalované 1) za škodu podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), jelikož žalovaný 2), strojvedoucí předmětného vlaku a zaměstnanec žalované 1), neporušil žádnou právní povinnost (proti němu byla žaloba již dříve pravomocně zamítnuta). Protože byla způsobená škoda zapříčiněna výlučně jednáním poškozené, není dána odpovědnost žalované 1) jakožto provozovatele dráhy ani podle obč. zák.

Dovolatelé namítají nesprávné právní posouzení otázky porušení právní (prevenční) povinnosti žalovaným 2), činí tak ale prostřednictvím vlastních skutkových závěrů odlišných od skutkového stavu zjištěného soudem. Konkrétně uvádějí, že odvolací soud dospěl k nesprávnému právnímu závěru na základě nesprávných skutkových zjištění, když podle nich poškozená již kráčela v kolejišti ve chvíli, kdy se vlak rozjížděl. Pokud dovolatelé zpochybňují hodnocení důkazů soudem a z provedených důkazů dovozují určitá (odlišná) skutková zjištění, tyto námitky nesměřují proti právnímu posouzení věci, tudíž nepředstavují důvod způsobilý založit přípustnost dovolání ( ).

V rozsahu, v jakém dovolání směřuje proti výroku o náhradě nákladů řízení, neobsahuje dovolání jakékoliv námitky, resp. povinné náležitosti podle - vymezení přípustnosti a důvodu dovolání, tedy postrádá obligatorní zákonné náležitosti, které jsou předpokladem jeho projednatelnosti.

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. února 2015

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu