Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2653/2014

25 Cdo 2653/2014

U S N E S E N Í

A. H.

České republice - Státnímu pozemkovému úřadu

, se sídlem Praha 3, Husinecká 1024/11a, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2014, č.j. -138, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal zaplacení 1.200.000,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o náhradu škody, která byla žalobci způsobena postupem Pozemkového fondu ČR při vypořádání restitučního nároku žalobce podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v jehož důsledku byly žalobci opožděně vydány pozemky a ušel mu tak zisk z jejich využití.

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 3. 3. 2014, č.j. -138, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. 7. 2013, č.j. -94, ve výroku, kterým byla žaloba na zaplacení 1.200.000,- Kč s úrokem z prodlení 7,75 % ročně od 9. 5. 2012 do zaplacení zamítnuta, dále jej změnil ve výroku o nákladech řízení tak, že žalovanému přiznaná částka náhrady nákladů řízení činí 64.856,- Kč, jinak jej v tomto výroku potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na závěru, že žalobce vznik škody (ušlého zisku) neprokázal.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí o odvolání závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která nebyla v rozhodování dovolacího soudu ještě řešena a také by měla být dovolacím soudem vyřešena jinak, než jak je řešena v dále uvedené judikatuře. Předmětná otázka spočívá v posouzení okolností vzniku škody porušením zákonných povinností žalovaným, tedy včasným nepřevedením pozemků, čímž měla žalobci vzniknout škoda z důvodu nemožnosti využívat vlastnického práva k nim. Odkaz soudů na judikát Nejvyššího soudu sp. zn. považuje dovolatel za nepřiléhavý, jelikož v projednávaném případě bylo jisté, že majetkový prospěch získá. Dovolatel není schopen přesně specifikovat výši vzniklé škody, avšak tato neschopnost by měla jít k tíži žalovaného, a proto žádal, aby soud určil výši škody podle vlastního uvážení. Dovolatel se domnívá, že uložením žalovanému povinnosti nahradit škodu se docílí řádného a včasného vypořádávání restitučních nároků ze strany povinného ve prospěch oprávněných osob, jelikož jeho celý restituční nárok dosud není zcela vypořádán. Navrhuje, aby oba rozsudky soudů nižších stupňů Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Ušlý zisk je újmou spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se tak dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Ušlý zisk se neprojevuje zmenšením majetku poškozeného, nýbrž ztrátou očekávaného přínosu. Pro výši ušlého zisku je rozhodující, jakému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, tedy konkrétně o jaký reálně dosažitelný (nikoli hypotetický) prospěch poškozený přišel (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2007, sp. zn. ). Charakter ušlého zisku může mít i majetková újma spočívající v tom, že nedošlo ke zvětšení majetkového stavu poškozeného v souvislosti se zamýšleným převodem vlastnického práva či jinou dispozicí s předmětnými nemovitostmi.

Ušlý zisk ovšem nemůže představovat jen tvrzené zmaření zamýšleného podnikatelského či jiného výdělečného záměru (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 4027), není-li plánovaný majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že k zamýšlenému zisku by skutečně došlo, nebýt škodné události.

Uvedené právní závěry, s nimiž je napadené rozhodnutí v souladu, vycházejí z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, kterou není důvodu měnit.

Důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že při pravidelném běhu okolností by získal určitý prospěch, přitom tíží žalobce, který je povinen nepochybně prokázat splnění všech podmínek odpovědnosti za škodu ve smyslu ustanovení § 420 odst. 1 obč. zák.; neunesl-li břemeno v tomto směru, nemůže být ve sporu úspěšný.

Závěr odvolacího soudu, že žalobce neprokázal vznik škody ve formě ušlého zisku, je závěrem skutkovým a námitky proti němu nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání, je-li jediným možným důvodem dovolacího přezkumu zpochybnění správnosti právního posouzení ( ). Proto Nejvyšší soud dovolání žalobce podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. ledna 2015

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu