Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Nd 389/2014

U S N E S E N Í

TOKO AGRI a.s.

zastoupeného Mgr. Pavlem Piňosem, advokátem se sídlem v Přerově, Čechova č. 1184/2, proti žalovanému

YUKAN SPÓŁka Z OGANICZONĄ ODPOWIEDZIALNOŚCIĄ

se sídlem ve Varšavě, Niedźwiedzia č. 29 B, Polská republika, IČO 146291470, pro „132.589,30 PLN s příslušenstvím“, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Neurčuje se

, který soud věc projedná a rozhodne.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 6. 11. 2014, doručeným Nejvyššímu soudu České republiky dne 7. 11. 2014, žalobce navrhl, aby Nejvyšší soud určil, který soud projedná a rozhodne věc označenou v záhlaví tohoto usnesení ( , , , ve znění pozdějších předpisů; dále také jen „“). K návrhu žalobce připojil návrh na vydání evropského platebního rozkazu (Formulář A) ze dne 4. 11. 2014, včetně všech příloh, jímž žádá soud, aby nařídil žalovanému zaplatit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím, a to z důvodu prodlení se zaplacením nájemného podle smluv o nájmu movité věci s následným odkupem č. 018/2012, ze dne 29. 11. 2012, a č. 005/2013, ze dne 7. 5. 2013.

Žalobce konstatuje, že smlouvy obsahují v článku VI. odst. 1 doložku o volbě českého práva; prorogační doložka však „v uvedených smlouvách sjednána nebyla“. Pravomoc českých soudů dovozuje z ustanovení článku 24 ve spojení s článkem 60 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen „nařízení Brusel I“).

Podle ustanovení se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud, jemuž byla věc v souladu s citovaným usnesením předložena, se především zabýval otázkou, zda byly splněny podmínky pro rozhodnutí dle

Podle ustanovení čl. 23 odst. 1 nařízení Brusel I dohodnou-li se strany, z nichž alespoň jedna má bydliště (ve smyslu čl. 60 odst. 1 písm. a/ nařízení Brusel I sídlo) na území členského státu, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy tohoto členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Taková dohoda o příslušnosti musí být uzavřena a) písemně nebo ústně s písemným potvrzením nebo b) ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo c) v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí.

Podle ustanovení účastníci řízení ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti se mohou písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou.

V dané věci z článku VI. bod 4. výše citovaných smluv uzavřených mezi účastníky vyplývá, že „Smluvní strany se zavazují své veškeré spory řešit v prvé řadě svým jednáním vedeným snahou dosáhnout smíru. Veškeré nároky, spory a jiné záležitosti vznikající z této smlouvy nebo z jakékoliv transakce jí zamýšlené, které se smluvním stranám nepodaří vyřešit vzájemnou dohodou, budou výhradně a s konečnou platností rozhodovány a urovnány v soudním řízení před obecnými soudy příslušnými z ohledu na sídlo pronajímatele“.

Účastníci smlouvy se tímto ujednáním v souladu s článkem 23 Nařízení Brusel I a dohodli na výlučné příslušnosti soudu, v jehož obvodu má sídlo pronajímatel; s ohledem na sídlo žalobce v Praze 4, Na Strži č. 1702/65, se jedná o Obvodní soud pro Prahu 4. V dané věci přitom nejsou splněny podmínky pro místní příslušnost na výběr danou ( ) či výlučnou ( a článek 22 Nařízení Brusel I).

Z uvedeného vyplývá, že nejsou dány podmínky pro aplikaci ustanovení , neboť místní příslušnost soudu je založena písemným ujednáním účastníků. Nejvyšší soud proto rozhodl, že se neurčuje, který soud věc projedná a rozhodne.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2014

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu