Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 161/2015

30 Cdo 161/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobců: a)J. L., b) Ing. D. L., proti žalované České republice – Ministerstvu pro místní rozvoj, se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 6, o náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem, o zaplacení částky 600.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o odvolání žalobkyně b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2014, č. j. -122 takto:

I. Řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze usnesením v záhlaví označeným dle pro opožděnost odmítl odvolání žalobkyně b) proti rozsudku soudu prvního stupně.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně odvolání, v němž vyjadřuje nesouhlas s jeho obsahem. Uvádí, že k opožděnému podání došlo z důvodu její imobility a hospitalizace. Namítá, že fikci doručení nelze aplikovat u závažně nemocného imobilního pacienta, který si nemohl objektivně rozhodnutí či výzvu vyzvednout. Fikce doručení by měla být zcela výjimečným opatřením a za daných okolností by se jednalo také o rozpor s dobrými mravy.

Soud prvního stupně (považuje podání žalobkyně za dovolání) žalobkyni usnesením ze dne 30. 6. 2014, č. j. -143, poučil o povinném zastoupení v dovolacím řízení a vyzval ji k tomu, aby ve lhůtě dvaceti dnů dovolání podle poskytnutého poučení doplnila; zároveň ji upozornil, že nevyhoví-li tomuto požadavku, bude dovolací řízení zastaveno. Žalobkyně na usnesení soudu prvního stupně nereagovala.

Odvolání je podle opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout (a tím se domoci přezkumu) rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje. O odvoláních proti rozhodnutím okresních (obvodních) soudů rozhodují soudy krajské (Městský soud v Praze).

Rozhodnutí odvolacího soudu, ať už se jedná o rozhodnutí ve věci samé nebo rozhodnutí procesní, lze napadnout, je-li zákonem připuštěno, dovoláním ( ), a soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím soudů krajských (Městského soudu v Praze) nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud ( ).

Jelikož tedy opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání nýbrž dovolání, – k projednání (naopak) odvolání proti takovému rozhodnutí – neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Tím, že žalobkyně „odvolání“ přesto podala, uvedenou podmínku odvolacího řízení pominula. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pročež řízení o takovém „odvolání“, které touto vadou trpí, nelze než podle ustanovení zastavit.

Jestliže není upravena k projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu funkční příslušnost, zbývá zodpovědět, který soud je o zastavení „odvolacího“ řízení povolán rozhodnout. Nejvyššímu soudu svědčí skutečnost, že je vrcholným článkem soustavy obecných soudů, a současně, že je právě tím soudním orgánem, který je k rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů příslušný.

Ke shodným závěrům ostatně dospěl Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. , zveřejněném pod pořadovým č. 85 časopisu Soudní judikatura, ročník 2001, č. 7, na str. 320 a násl., a dále v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. října 2006, sp. zn. , na která jinak postačí odkázat.

Také v případě, že by bylo možno podání žalobkyně pokládat (i za těchto okolností) za dovolání (srov. ), však výsledek řízení nemůže být jiný.

Podle , 2 musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď on sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něho jedná, a jím musí být dovolání i sepsáno. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním.

Nedostatek povinného zastoupení dovolatele ve smyslu citovaného ustanovení je nedostatkem podmínky řízení, jenž se týká účastníka řízení, a který je svou povahou odstranitelný. Podle , učiní soud k jeho odstranění vhodná opatření; nezdaří-li se jej odstranit, řízení zastaví.

Jestliže splnění podmínky řízení podle , 2 dovolatelka - navzdory takovému opatření - ani dodatečně nedoložila, nezbývá než řízení (o dovolání) zastavit rovněž.

Výrok o náhradě nákladů řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. ledna 2015

JUDr. František I š t v á n e k

předseda senátu