Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
A14A0AF9D175DF8DC1257DE100219CDB.html
HTML · 15 KB
No categories available
33 Cdo 3414/2014
33 Cdo 3414/2014
U S N E S E N Í
JV-LEGAL, s.r.o.
BH Securities a.s.
se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 583/15 (identifikační číslo osoby 60192941), zastoupené Mgr. Michalem Doležalem, advokátem se sídlem v Praze 1, Uhelný trh 414/9, o 581.991,76 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 174/2013 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 4. 2014, č.j. 5 Cmo 142/2014 -100, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žalobkyně
je povinna
zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.812,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Michala Doležala, advokáta.
O d ů v o d n ě n í :
V záhlaví uvedeným rozhodnutím vrchní soud potvrdil usnesení ze dne 22. 1. 2014, č.j. 47 Cm 174/2013 -76, kterým Městský soud v Praze podle § 106 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb. , čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. , dále jen „o.s.ř. “), zastavil řízení, v němž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 581.991,76 Kč se specifikovanými úroky z prodlení, a věc postoupil Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že rozhodčí doložka – obsažená v komisionářské smlouvě, kterou 15. 12. 2009 uzavřel s žalovanou M.T. (právní předchůdce žalobkyně) – není podle § 39 , § 55 odst. 1 , 2 a § 56 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. /, dále jen „obč. zák.“), neplatným právním úkonem. Rozhodnout majetkový spor (o náhradu škody podle § 373 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, způsobené žalovanou jako obchodnicí s cennými papíry) doložka deleguje stálému rozhodčímu soudu zřízenému na základě zákona (§ 2 , § 3 , § 13 zákona č. 216/1994 Sb. , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v rozhodném znění, dále jen „zákon č. 216/1994 Sb. “); okolnost, že jde o nárok vyplývající ze spotřebitelské smlouvy formulářového typu, nevylučuje pravomoc rozhodčího soudu, jehož statutu a řádu se strany podrobily (§ 13 odst. 3 zákona č. 216/1994 Sb. ), a absence přezkumu rozhodčího nálezu ve smyslu § 27 zákona č. 216/1994 Sb. , stejně jako žalobkyní tvrzená obtížnost postupu při zjišťování rozhodných skutečností dokazováním spojená s nedostatečnou soudní praxí týkající se náhrady škody vzniklé při obchodování s cennými papíry, nepředstavují ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
Dovolání, jímž žalobkyně rozhodnutí odvolacího soudu napadla, není přípustné (§ 237 , § 239 o.s.ř. ). Právní otázky, jejichž řešení odvolacím soudem zpochybnila, již byly Nejvyšším soudem vyřešeny, případně Nejvyšší soud určil způsob (metodiku) jejich řešení (srov. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu z 9. 10. 2013, Cpjn 200/2011 , a z 11. 12. 2013, Cpjn 200/2013 /uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 79/2013, resp. 102/2013/, rozsudky z 24. 10. 2013, sp. zn. 23 Cdo 2447/2011 , z 29. 9. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1616/2014 , z 24. 9. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1354/2014 , z 21. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 5146/2009 /uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 129/2012/, z 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012 /uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 93/2013/, a z 31. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1130/2011 ). Napadené rozhodnutí je s touto (konstantní) judikaturou v souladu a dovolací soud v projednávaném případě nemá důvod se od ní odchylovat.
Ve stručnosti lze shrnout, že spor o náhradu škody způsobené obchodníkem s cennými papíry je majetkovým sporem ve smyslu § 2 odst. 1 , 2 zákona č. 216/1994 Sb. , a že vyloučení přezkumu rozhodčího nálezu jinými rozhodci (§ 27 zákona č. 216/1994 Sb. ) bez dalšího nezpůsobuje neplatnost rozhodčí smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel; úvahy žalobkyně týkající se rozložení důkazního břemene stran, dostupnosti důkazních prostředků a provádění dokazování (včetně hodnocení důkazů) jsou pro posouzení platnosti rozhodčí doložky bezcenné.
Žalobkyně sice výslovně napadla rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, ve vztahu k výrokům o náhradě nákladů řízení však žádnou argumentaci nevznesla.
Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř. , Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř. ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 , věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. ledna 2015
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu