Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3559/2014

30 Cdo 3559/2014

U S N E S E N Í

CF FLOP, s. r. o.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 258.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. dubna 2014, č. j. -65, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) konstatuje, že dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. dubna 2014, č. j. -65, není přípustné podle

Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 10. dubna 2014, č. j. -65, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále již „soud prvního stupně“) ze dne 22. listopadu 2013, č. j. -45, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 258.500,- Kč s příslušenstvím. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala přiměřeného zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout v řízení (o odpůrčí žalobě) vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. (dále již „namítané řízení“) nesprávným úředním postupem soudu, konkrétně nepřiměřenou délkou tohoto řízení.

Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že závěr o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě v obecné rovině je především úkolem soudu prvního stupně a přezkum úvah tohoto soudu je pak úkolem odvolacího soudu. Přípustnost dovolání nemůže založit pouhý nesouhlas s tímto závěrem, neboť ten se odvíjí od okolností každého konkrétního případu, a nemůže sám o sobě představovat právní otázku dovolacím soudem dosud neřešenou ve smyslu Dovolací soud při přezkumu toho, zda došlo či nedošlo k porušení uvedeného práva a tím i k nesprávnému úřednímu postupu, v zásadě posuzuje toliko právní otázky spojené s výkladem podmínek a kritérií obsažených v , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění , (dále jen „ “). Ohledně námitky nedostatečné výše přiznaného zadostiučinění se dovolací soud výslednou částkou zabývá až tehdy, byla-li by vzhledem k aplikaci tohoto ustanovení na konkrétní případ zcela zjevně nepřiměřená. Jinými slovy, dovolací soud posuzuje v rámci dovolacího řízení, jakožto řízení o mimořádném opravném prostředku, jen správnost základních úvah soudu, jež jsou podkladem pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění [tedy např. to, zdali byly splněny podmínky pro snížení přiměřeného zadostiučinění z důvodu obstrukčního chování účastníka, nikoliv již to, zda v důsledku aplikace tohoto kritéria měly soudy přiměřené zadostiučinění snížit o 10 %, o 20 % nebo o 30 % (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2010, sp. zn. ; poznámka: všechna zde označená rozhodnutí dovolacího soudu jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz)]. V tomto smyslu se proto dovolací soud nezabýval posouzením otázky žalobkyně, dle které jí z důvodu její aktivity v namítaném řízení náleží zvýšení základní částky o 30 %.

Okolnost, že poškozená vede velké množství soudních sporů, se může odrazit v přístupu stěžovatele k jednotlivým řízením například v tom smyslu, že nereaguje včas na výzvy soudu, neplatí včas soudní poplatky, neodstraňuje včas nedostatky svých podání apod., tedy nevěnuje řízení náležitou péči. Takové chování poškozené může svědčit o nižším významu předmětu řízení pro její osobu a lze jej zohlednit v rámci kritéria jednání poškozené během řízení (srov. obdobně rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva o nepřijatelnosti stížnosti ve věcech Havelka proti České republice ze dne 20. září 2011, č. stížností 7332/10, 42666/10 a 61523/10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. června 2013, sp. zn. ). Pokud odvolací soud poukázal na skutečnost, že žalobkyně vedla a nadále vede enormní množství soudních řízení, nečiní tak v rozporu s , d, protože tyto skutečnosti jsou mu známy z jeho úřední činnosti, a proto je podle není třeba prokazovat (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2013, sp. zn. ).

Námitka žalobkyně, že soud měl hodnotit namítané řízení jako celek, neobstojí, neboť z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že oba soudy při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění přihlížely k celkové době, po kterou namítané řízení trvalo v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. dubna 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, popř. dále jen „R 58/2011“). Na tom nic nemění správný závěr odvolacího soudu, že předmětnou žalobou může žalobkyně požadovat odškodnění až za období od 1. října 2008, tedy od vyhlášení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. února 2008, č. j. -37, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2008, č. j. -61, v řízení, ve kterém bylo pravomocně rozhodnuto o nároku žalobkyně na zadostiučinění za újmu, jež ji vznikla v namítaném řízení za období od 15. srpna 2001 do 30. září 2008.

Odvolacímu soudu nelze ani vytýkat, že by nevzal v úvahu průtahy v řízení, k nimž došlo v důsledku neodůvodněného přerušení řízení v namítané věci.

Námitka žalobkyně, že „názor soudu, že soud u odpůrčí žaloby musel čekat do rozhodnutí o věci základní (míněno v namítaném řízení) vlastně až do roku 2014, nemůže obstát,“ nemá oporu v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Odvolací soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, in concreto s rozsudky ze dne 13. července 2011, sp. zn. , a ze dne 29. června 2011, dovodil, že jestliže v namítaném řízení bylo vyřešení otázky existence pohledávky žalobce zásadní pro posouzení opodstatněnosti žaloby o odporovatelnosti právního úkonu v namítaném řízení, tak, že obě uvedená řízení, která probíhala souběžně, souvisela svým předmětem natolik úzce, že újmu utrpěnou žalobcem, jenž se účastnil obou těchto řízení, je třeba vnímat jako újmu jedinou.

Z hlediska výše uvedeného nelze souhlasit s tím, že by námitky žalobkyně nastolovaly takovou právní otázku, která by byla způsobilá založit přípustnost dovolání.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , s tím, že žalované podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. ledna 2014

JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu