Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3599/2014

28 Cdo 3599/2014

U S N E S E N Í

Městské části Praha 15

L. Š.

, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem se sídlem v Praze 5, Štefánikova 48,

o vyklizení nemovitosti

, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. ledna 2014, č. j. -84, takto:

Dovolání se

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením Městský soud v Praze zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. června 2013, č. j. -63, jímž tento soud uložil žalovanému vyklidit pozemek a budovu na něm stojící (objekt občanské vybavenosti – garáž) v katastrálním území H., a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení („ “) a uplatňuje v něm dovolací důvod uvedený v

Dovolání není přípustné.Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. ). Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání ( věta právní ).Důvodem, pro který odvolací soud v dané věci zrušil rozsudek soudu prvního stupně, je neúplné a tím i nesprávné posouzení otázky věcné legitimace žalobce k uplatnění práva na ochranu vlastnictví, ve vazbě na citovaná ustanovením , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů (uzavírá-li odvolací soud, že vlastnictví k předmětným nemovitostem – svědčilo-li dříve státu – mohlo přejít na hlavní město Praha toliko za splnění podmínek stanovených uvedeným , vytýkaje současně soudu prvního stupně, že se relevantními skutečnostmi o naplnění těchto podmínek nezabýval). Jestliže se odvolací soud v odůvodnění usnesení vyslovuje též k některým dílčím závěrům soudu prvního stupně (k otázce, zda žalovanému svědčí právní důvod k užívání nemovitostí či nikoliv) jde o hodnocení, jež není pro zrušující usnesení odvolacího soudu významné (určující) a rozhodnutí na něm nespočívá. [Že jde o závěry toliko předběžné, vyslovené v situaci, kdy vlastnictví hl. m. Prahy k předmětným nemovitostem není dosud postaveno najisto, připouští i soud odvolací, připomíná-li současně v odůvodnění rozhodnutí, že „pokud by se ukázalo, že žalobce není vlastníkem předmětným nemovitostí, nemohl by důvodně domáhat jejich vyklizení, a to bez ohledu na to, zda je žalovaný užívá bez právního důvodu“. Otázka vlastnictví nemovitostí je zde otázkou primární a bez jejího vyřešení jsou veškeré závěry o tom, zda žalovaný užívá nemovitosti bez právního důvodu (a zda tedy zasahuje neoprávněně do vlastnictví jiného) předčasné a pro souzený spor bezpředmětné].Obsahem dovolání žalovaného je přitom právě polemika s právním posouzením, na němž své rozhodnutí staví soud prvního stupně (zánik práva trvalého užívání, neplatnost smlouvy o nájmu i žalovaným následně uzavřené smlouvy podnájemní), na kterém však napadené kasační usnesení odvolacího soudu nezávisí. Proti nosným důvodům tohoto usnesení (otázka věcné legitimace žalobkyně, ve vazbě na výklad a aplikaci příslušných ustanovení ) žalovaný žádnou argumentaci neuplatňuje. Jím vymezený důvod v dovolání (jímž je dovolací soud vázán; srov. , věta první, o s. ř.) tudíž sám o sobě nemůže založit přípustnost dovolání. Proto Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), nepřípustné dovolání odmítl ( věta právní ). V rozhodnutí, jímž se řízení končí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení ( věty druhé ).Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. prosince 2014

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu