Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1413/2014

3 Tdo 1413/2014-20

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. ze dne 11. 2. 2014 byl dovolatel uznán vinným přečiny ublížení na zdraví podle (dále jen tr. zákoník) a porušování domovní svobody podle , 2 tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené přečiny byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, když takto uložený trest mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti měsíců s tím, že se mu ukládá, aby ve zkušební době nahradil škodu, kterou trestnou činností způsobil. Dále bylo rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

V předmětné věci podal J. Š. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením sp. zn. ze dne 31. 7. 2014 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal J. Š. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g),

l

) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že v dané věci jde o posouzení jeho tvrzení stran popsaného konfliktu a tvrzení poškozené M. T. Přitom soudy se zabývaly podrobně charakterem jeho osoby, nikoli však již osobou poškozené. Poukázal na nedostatečné zkoumání krevních stop na místě incidentu, a proto nelze ani usoudit na jeho přítomnost v bytě poškozené v kritické době, případně nebylo vzato v úvahu, že jej poškozená kousla a přivodila mu tak krvácení. Nebyli vyslechnuti ani jím navrhovaní svědci R. a D. a tak za uvedených okolností vznikají pochybnosti, které soudy nevzaly v potaz, když takto neaplikovaly ani zásadu in dubio pro reo. Přitom ani znalecký posudek z oboru zdravotnictví neprokázal to, že je člověkem agresivním. Konečně namítl, že soudy se měly zaměřit především na to, zda v posuzované věci a vzniku konfliktu se nejednalo o nutnou obranu dovolatele a v rozhodnutích chybí také úvaha, zda z mezí nutné obrany svým jednáním vybočil. Uzavřel s tím, že z popisu skutku nelze dovodit splnění či nesplnění předpokladů pro uplatnění nutné obrany ani subjektivní stránky trestného činu, když z učiněných skutkových zjištění nelze jednoznačně dovodit, že dovolatel byl původcem popsané události. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud z podnětu podaného dovolání podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadené (citované) usnesení odvolacího soudu zrušil v celém rozsahu, dále aby dle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a aby podle § 265k odst. 1 tr. ř. (pozn. správně podle § 265

l

odst. 1 tr. ř.) přikázal označenému odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství zaslal dovolacímu soudu dne 18. 11. 2014 přípis, v jehož rámci sdělil, že nevyužívá svého oprávnění podle § 265h odst. 2 tr. ř. a k podanému dovolání se nebude vyjadřovat.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm.

l

) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez jeho věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu označeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzovaném případě by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na které dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku poukazuje a na které dovolací soud reaguje v další části tohoto svého rozhodnutí (uvedeno níže).

V dané věci totiž, z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že popsaného trestného jednání se nedopustil a soudy provedené důkazy hodnotily jednostranně v jeho neprospěch. Sám přitom nabídl jiný průběh skutkového děje s tím, že to byl on, který byl napaden a pouze se bránil, a to v mezích nutné obrany. V uvedeném směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily výpovědi poškozené, když ta je podporována klíčovým důkazem, kterým (za stavu výpověď proti výpovědi) je objektivní lékařská zpráva právě o zranění poškozené, která takto odpovídá tomu, jak ona sama zmíněný incident popsala. Z ohledání místa činu je pak zjevné, že krevní stopy (lhostejno koho z nich) nalezené po incidentu byly v bytě poškozené. Nelze ani přehlédnout, že soudy přiléhavě vysvětlily, proč nevyhověly návrhu dovolatele na doplnění dokazování v podobě výslechu jím navržených svědků. Z učiněných skutkových zjištění nelze přitom usoudit na to, že by dovolatel jednal v mezích nutné obrany, neboť z nich také plyne, že nejednal tak, že by odvracel přímo hrozící nebo trvající útok na svou osobu a jeho (popsané) jednání z mezí nutné obrany zjevně vybočilo. V tomto směru je však nutno připomenout, že se jedná o námitky dovolatele, které nelze označit za takové, které by vycházely ze zmíněných učiněných skutkových zjištění. Dlužno dodat (k dalším námitkám dovolatele), že předmětný skutek byl soudy popsán dostatečně přesně a určitě, a to do té míry, že na základě jeho popisu mohly soudy odpovědně přistoupit i k právní kvalifikaci jednání dovolatele i z hlediska právě namítané nutné obrany či zmiňované subjektivní stránky označených trestných činů. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedených směrech přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Z uvedeného je potom zjevné, že námitky dovolatele z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. směřují pouze do oblasti učiněných skutkových zjištění a nelze mít v této souvislosti za důvodně uplatněný ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm.

l

) tr. ř. v některé z jeho alternativ.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 17. prosince 2014

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka