Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 419/2014

30 Nd 419/2014

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí dne 18. 9. 2014 se žalobce podle domáhá zrušení smíru schváleného ve věci vypořádání společného jmění manželů (žalobce a žalované) usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 2. 11. 2011, č. j. .

Žalobce podal v průběhu řízení návrh na delegaci věci dle k jinému soudu, přičemž tento návrh žalobce adresoval Vrchnímu soudu v Praze. Návrh žalobce odůvodnil tím, že jsou dány takové okolnosti, které umožňují hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Žalobce při uzavírání smíru dne 2. 11. 2011 u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí byl uváděn v omyl, smír byl uzavřen ve zjevné tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Žalobce již proti uzavřenému soudnímu smíru neúspěšně brojil žalobou pro zmatečnost a obnovu řízení. Vzhledem k přístupu obecných soudů při zmíněném pokusu o nápravu věci, má žalobce za to, že k projednání zrušení smíru bude vhodnější jiný soud, který s věcí samou není nijak spojen. Úvahy Okresního soudu v Ústí nad Orlicí byly přinejmenším zaujaté ve snaze udržet současný stav. Na základě výzvy soudu prvního stupně žalobce návrh doplnil podáním ze dne 14. 10. 2014, v němž uvedl, že má vyhovující spojení do Olomouce, Brna a Prahy, a proto ponechává volbu některého z okresních soudů, které se nacházejí ve spádu uvedených krajských soudů, na úvaze Vrchního soudu.

Žalovaná nesouhlasí s návrhem žalobce. Důvody vhodnosti nejsou v dané věci dány. Oba účastníci řízení mají bydliště v okrese Ústí nad Orlicí a místně příslušným soudem pro projednání věci je tak Okresní soud v Ústí nad Orlicí. V případě delegace na jiný soud by docházelo pouze k navyšování nákladů řízení na stranách účastníků řízení.

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresní v Ústí nad Orlicí) a okresním (obvodním) soudům, jejichž nadřízenými soudy jsou Krajský soud v Brně, Krajský soud v Ostravě (pobočka v Olomouci) a Městský soud v Praze, k nimž žalobce navrhl přikázání věci, návrh žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby bylo návrhu vyhověno.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V případě projednávané věci žalobce svůj návrh na delegaci věci odůvodňuje obavou, že u soudců Okresního soudu v Ústí nad Orlicí vzhledem k předcházejícím řízením je důvod pochybovat o jejich podjatosti. K odstranění pochyb o podjatosti soudce však slouží institut vyloučení soudce dle a násl. , nikoliv institut přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti dle Žalobce navíc jako důvod vhodnosti uvádí rozhodování soudu v jiných (předcházejících) věcech, což je okolnost, která dle důvodem k vyloučení soudce není, tím spíše nemůže být ani důvodem k přikázání věci jinému soudu. Jiný důvod vhodnosti přikázání věci jinému soudu žalobce neuvedl.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení jinému soudu nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. ledna 2015

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu