Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3254/2014

33 Cdo 3254/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců a) Mgr. P. D. a b) L. D., zastoupených Mgr. Lucií Benešovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, proti žalovaným 1) R. M., a 2) H. M., zastoupeným JUDr. Ing. Zlatuší Němečkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Brandlova 1558/5, o 180.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2014, č.j. -233, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterým městský soud změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. 7. 2010, č.j. -125, tak, že žalovaným uložil zaplatit žalobcům společně a nerozdílně 180.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení a na nákladech řízení před soudy obou stupňů 175.124,30 Kč, není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 , dále jen „ “), přípustné. Zpochybněnou otázku procesního práva – „vázanost“ tím, jak v jiném řízení mezi týmiž účastníky soud v důvodech svého rozhodnutí posoudil předběžnou otázku (platnost smlouvy o budoucí smlouvě kupní) – odvolací soud vyřešil v souladu s konstantní judikaturou dovolacího soudu (srov. rozsudek ze dne 26. 9. 2011, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 50/2012, rozsudek ze dne 30. září 2009, sp. zn. , rozsudek ze dne 9. 4. 2014, sp. zn. ).

Závěr o platnosti smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnictví bytové jednotky z 15. 12. 2005 – včetně ujednání o smluvní pokutě – žalovaní napadli na podkladě jiného skutkového stavu, než ke kterému dospěl po provedeném dokazování listinami odvolací soud. Mandatář (ABF Realitní s.r.o.) podle jejich tvrzení zásadním způsobem porušil povinnosti vyplývající z mandátní smlouvy uzavřené 10. 10. 2005, nezastupoval zájmy mandantů (žalovaných), neřídil se jejich pokyny a smlouvu o budoucí smlouvě kupní, kterou za mandanty podepsal, s nimi neprojednal, takže „žalovaní neměli vůli takovou smlouvu uzavřít“. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu , 3 však není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutku, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud.

Pro úplnost je třeba uvést, že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ) nelze úspěšně napadnout a že nesprávná (neúplná) skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem ( ).

Namítají-li žalovaní, že odvolací soud jinak hodnotil důkazy, aniž je sám provedl, nenapadají žádný jeho právní závěr vyplývající z hmotného nebo procesního práva, na němž je rozhodnutí věci založeno, nýbrž vytýkají odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; k takové vadě však dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné ( , věta druhá, ).

Dovolatelé sice výslovně napadli rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, ve vztahu k výroku o náhradě nákladů řízení však žádnou argumentaci nevznesli.

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání podle , věty první, odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. prosince 2014 JUDr. Pavel K r b e k

předseda senátu