Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2610/2014

23 Cdo 2610/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně M. P., zastoupené JUDr. Zuzanou Gerykovou, advokátkou se sídlem v Brně, Příkop 6, proti žalované M. K., zastoupené Mgr. Vladimírem Partlem, advokátem se sídlem v Brně, Kopečná 11, o zaplacení částky 78 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. dubna 2013, č. j. -117, takto:

Městský soud v Brně jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 7. černa 2011, č.j. -58, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 78 000 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalované Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. března 2013, č.j. -117, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž namítala nesprávné zjištění skutkového stavu soudem prvního stupně a uplatnila dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací úvodem poznamenává, že rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2 článku II , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další zákony (dále opět jen „ “).

Dovolací soud posuzoval, zda je v dané věci dovolání přípustné a zda jsou splněny zákonem požadované podmínky, zejména náležitosti dovolání.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolatelka ve svém dovolání sice uvedla, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá a rovněž vymezila důvod dovolání. Avšak neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání dle . K přípustnosti dovolání uvedla pouze následující: „Protože rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, je dovolání přípustné podle ustanovení .“

Jak již dovolací soud v minulosti judikoval, vymezení přípustnosti dovolání pouhým odkazem na ustanovení bez vymezení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, není dostačující.

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uvedl: „Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení .”

Jestliže dovolatelka dále v dovolání namítala nesprávné zjištění skutkového stavu soudem prvního stupně, pak dovolacímu soudu nezbývá než připomenout, že mu nepřísluší přezkum rozhodnutí po stránce skutkové, nýbrž pouze po stránce právní, což vyplývá i z ustanovení , které zakotvuje jediný dovolací důvod – nesprávné právní posouzení věci. Tímto je v dovolacím řízení vyloučena možnost přezkumu napadeného rozhodnutí po skutkové stránce.

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle věty první .

Výrok o náhradě nákladů řízení se v souladu s neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2014

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu