Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2790/2014

30 Cdo 2790/2014

U S N E S E N Í

Ing. L. M.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 278.384,-

Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2013, č. j. – 62, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 3. 4. 2013, č. j. - 46, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 278.384,- Kč s příslušenstvím. Uvedeného nároku se žalobce domáhal jako přiměřeného zadostiučinění ve výši 140.000,- Kč a náhrady škody ve výši 68.860,- Kč a 69.524,- Kč, které mu měly vzniknout v důsledku nepřiměřené délky exekučního řízení vedeného u Exekutorského úřadu v Olomouci pod sp. zn. EX 032/03 a u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. .

Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II bod 7. ), dále jen „ “, dovolání žalobce odmítl jako nepřípustné.

Námitka dovolatele, že nebyl řádně zjištěn skutkový stav, nemůže založit přípustnost dovolání, neboť směřuje proti skutkovým zjištěním a není tak způsobilým dovolacím důvodem ( ).

Podle přípustnost dovolání nemůže založit ani námitka dovolatele, že je závěr odvolacího soudu o absenci nesprávného úředního postupu v posuzovaných řízeních v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. , protože se s obsahem napadeného rozhodnutí míjí. Jak soud prvního stupně, tak soud odvolací se zabýval otázkou, zda kroky činěné soudním exekutorem a soudem směřovaly k reálnému vymožení práva oprávněného. Ve výše citovaném rozhodnutí vyslovil dovolací soud názor, že bude-li objektivně zjištěna nemajetnost povinného (po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného není zjištěn žádný majetek nebo je jeho hodnota ke krytí nákladů exekuce nedostačující), bude zpravidla přicházet v úvahu zastavení exekuce; je na exekutorovi, aby stav nedobytnosti pohledávky promítl do svého oprávnění exekuci zastavit, nebo aby podal podnět exekučnímu soudu k zastavení exekuce. O takový případ nicméně v případě dovolatele nešlo, neboť exekuce byla prováděna a plnila zákonem stanovený účel. Exekutor majetková šetření průběžně opakoval. Za situace, kdy pohledávka není zcela zjevně nedobytná, může se exekutor dále pokoušet vymoci předmětnou pohledávku a nemusí zastavovat řízení, zvláště pak, pokud oprávněná strana nijak neprojevila vůli exekuční řízení zastavit.

V této souvislosti nelze přehlédnout ani závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2013, sp. zn. , podle kterých nedošlo-li k zastavení exekuce, nezpůsobuje tato okolnost sama o sobě nesprávný úřední postup v situaci, kdy neúčelnost vedené exekuce byla žalobci známa, nezastavení exekuce na tom nemohlo nic změnit,

a nemohlo proto ani žalobci způsobit nemajetkovou újmu (v důsledku nezastavení exekuce nedošlo u žalobce k prodloužení období nejistoty stran výsledku exekučního řízení). I s těmito závěry je rozsudek odvolacího soudu v souladu.

Další námitky dovolatele spočívající v tom, že odvolací soud se nezabýval kritérii uvedenými v až e) , o odpovědnosti státu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „ “) a postupoval tak v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (konkrétně podle dovolatele s rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. , nebo ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. ), nemůže založit přípustnost dovolání podle , když odvolací soud za příčinu žalobcem tvrzené újmy označil nemajetnost povinného, nikoli úřední postup v posuzovaném řízení a posouzení uvedených kritérií tak na postavení žalobce nemůže nic změnit (tj. uvedený závěr by byl stejný bez ohledu na význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce).

Ani odkazy na rozpor s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva nebo Ústavního soudu v tomto směru nejsou relevantní, když přípustnost dovolání podle založit nemohou.

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto

o nároku na náhradu škody za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u Exekutorského úřadu v Olomouci pod sp. zn. EX 032/03 a u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. a o náhradě nákladů odvolacího řízení, neobsahuje zákonné náležitosti ( ) a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 17. prosince 2014

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu