Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tz 57/2014

7 Tz 57/2014-35

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

P. B.

V řízení, které předcházelo rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 15. 7. 2014, sp. zn. ,

b y l p o r u š e n z á k o n

v ustanoveních § 2 odst. 13 tr. ř., § 36 odst. l písm. a) tr. ř., § 64 odst. 5 písm. a) tr. ř., § 263 odst. 3, 4 tr. ř. v neprospěch obviněného P. B.

Tento rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích se

z r u š u j e .

Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích se

p ř i k a z u j e ,

aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 5. 5. 2014, sp. zn. , byl obviněný P. B. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. l písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle § 337 odst. l tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na dvě léta, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení všech motorových vozidel na jeden rok.

O odvolání, které podal obviněný proti celému výroku o trestu, bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 15. 7. 2014, sp. zn. . Podle § 258 odst. l písm. e), odst. 2 tr. ř. byl zrušen výrok o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný byl pro výkon trestu odnětí svobody zařazen podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s dozorem. Jinak zůstal rozsudek Okresního soudu v Pardubicích nedotčen.Ministryně spravedlnosti podala ve prospěch obviněného dne 27. 11. 2014 u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Poukázala na to, že obviněný byl již od 24. 6. 2014 ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci, a vytkla, že odvolací soud na tuto okolnost nijak nereagoval, nezjistil ji a nevyvodil z ní odpovídající závěry. Namítla, že o odvolání obviněného bylo rozhodnuto ve veřejném zasedání konaném nepřípustně v nepřítomnosti obviněného, a poukázala na to, že obviněný neprohlásil, že se vzdává účasti při veřejném zasedání. Zároveň namítla, že obviněný neměl při veřejném zasedání obhájce. Konstatovala, že potup Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích znamenal porušení zákona v ustanoveních § 2 odst. 13 tr. ř., § 36 odst. l písm. a) tr. ř., § 263 odst. 3, 4 tr. ř. v neprospěch obviněného. Ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil vytýkané porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek a další obsahově navazující rozhodnutí a aby podle § 270 odst. l tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.V řízení před Okresním soudem v Pardubicích byl obviněný na svobodě. Poté, co věc byla s odvoláním obviněného předložena Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, nařídil tento soud na 15. 7. 2014 veřejné zasedání, ke kterému předvolal obviněného formou poštovní zásilky doručované do vlastních rukou obviněného na adresu jeho bydliště. Po zjištění, že obviněný se k veřejnému zasedání nedostavil, předseda senátu odvolacího soudu nechal v protokole o veřejném zasedání vyznačit u obviněného údaj „doručeno 3. 7. 2014“. Zároveň odvolací soud rozhodl, že veřejné zasedání se bude konat v nepřítomnosti obviněného. I když to z protokolu o veřejném zasedání ani z odůvodnění napadeného rozsudku výslovně nevyplývá, odvolací soud vycházel patrně z předpokladu, že dne 3. 7. 2014 nastala tzv. fikce doručení podle § 64 odst. 4 tr. ř. Obviněnému totiž nebyla zásilka obsahující předvolání fakticky doručena, takže ji ve skutečnosti nepřevzal, a proto poštovní doručovatelka uložila zásilku dne 23. 6. 2014 na poště a zanechala obviněnému oznámení o uložení zásilky s výzvou k jejímu vyzvednutí na poště. Obviněný si zásilku nevyzvedl, což zřejmě vedlo odvolací soud k tomu, že den 3. 7. 2014, tj. desátý den od uložení zásilky, považoval za den doručení ve smyslu § 64 odst. 4 tr. ř. To však bylo vyloučeno ustanovením § 64 odst. 5 písm. a) tr. ř., podle kterého se ustanovení § 64 odst. 4 tr. ř. neužije, doručuje-li se obviněnému mimo jiné p ř e d v o l á n í k veřejnému zasedání. Užití ustanovení § 64 odst. 4 tr. ř. by přicházelo v úvahu, pokud by obviněnému bylo doručováno v y r o z u m ě n í o veřejném zasedání. Skutečnost, že odvolací soud doručoval obviněnému předvolání k veřejnému zasedání, tj. nikoli vyrozumění o veřejném zasedání, je jasně patrna z nařízení veřejného zasedání na č. l. 67 spisu (ve vztahu k obviněnému je vyznačen pokyn „předvolat“, zatímco pokyn „vyrozumět“ je vyznačen jen ve vztahu ke státnímu zástupci). Je tedy jasné, že pro konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného nebyla splněna základní podmínka spočívající v doručení předvolání. Pokud bylo předmětem doručení do vlastních rukou obviněného předvolání (a nikoli vyrozumění), muselo k doručení skutečně dojít a nemohla nastat tzv. fikce doručení.

V době konání veřejného zasedání, tj. dne 15. 7. 2014, se obviněný nacházel již od 24. 6. 2014 ve Věznici Pardubice, kde vykonával trest odnětí svobody, který mu byl v trvání patnácti měsíců nepodmíněně uložen rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. . Tato rozhodnutí byla součástí spisu předloženého odvolacímu soudu (viz č. l. 54-57 spisu). Jestliže se odvolacímu soudu nepodařilo doručit předvolání k veřejnému zasedání obviněnému na adresu jeho bydliště v době, kdy tu byl pravomocný a vykonatelný rozsudek, jímž byl obviněnému uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, mohl odvolací soud snadno předpokládat, že obviněný je ve výkonu trestu odnětí svobody, a bez obtíží ověřit tuto okolnost dotazem na příslušný orgán Vězeňské služby České republiky.Z okolnosti, že v době konání veřejného zasedání odvolacího soudu byl obviněný ve výkonu trestu odnětí svobody, ovšem vyplývaly další procesní důsledky.Především tím vznikl důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. l písm. a) tr. ř., takže obviněný nadále již musel mít obhájce. Tím pádem bylo třeba, aby si obviněný zvolil obhájce nebo mu ho zvolila jiná oprávněná osoba (§ 37 odst. l tr. ř.), případně aby mu byl obhájce ustanoven (§ 38 odst. l tr. ř., § 39 odst. l tr. ř.). V odvolacím řízení, tak jak bylo ve skutečnosti provedeno, si obviněný obhájce nezvolil ani mu ho nezvolila jiná oprávněná osoba a obhájce mu nebyl ustanoven. Veřejné zasedání, v němž bylo rozhodnuto napadeným rozsudkem, tak bylo konáno v rozporu s ustanoveními § 36 odst. l písm. a) tr. ř., § 263 odst. 3 tr. ř. bez obhájce.Dalším důsledkem okolnosti, že obviněný byl ve výkonu trestu odnětí svobody, bylo podle § 263 odst. 4 tr. ř. to, že v jeho nepřítomnosti bylo možné konat veřejné zasedání odvolacího soudu jen tehdy, jestliže by obviněný výslovně prohlásil, že se účasti při veřejném zasedání vzdává. Takové prohlášení obviněný neučinil a tím bylo vyloučeno konat veřejné zasedání v jeho nepřítomnosti. Pokud odvolací soud přesto v nepřítomnosti obviněného provedl veřejné zasedání, v němž rozhodl napadeným rozsudkem, postupoval tak v rozporu s ustanovením § 263 odst. 4 tr. ř.Vadný postup odvolacího soudu vedl k tomu, že ve stádiu odvolacího řízení nebyl obviněný poučen o nutné obhajobě a o právu zvolit si obhájce a nebylo mu umožněno uplatnění jeho práv. Tím se postup odvolacího soudu příčil ustanovení § 2 odst. 13 tr. ř.Napadený rozsudek tedy vzešel z řízení, v němž byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 13 tr. ř., § 36 odst. l písm. a) tr. ř., § 64 odst. 5 písm. a) tr. ř., § 263 odst. 3, 4 tr. ř. v neprospěch obviněného.Nejvyšší soud proto vyslovil zjištěné porušení zákona (§ 268 odst. 2 tr. ř.), zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích i další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad (§ 269 odst. 2 tr. ř.) a přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl (§ 270 odst. l tr. ř.).

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích znovu rozhodne o odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích, přičemž odstraní vady vytknuté tímto rozsudkem Nejvyššího soudu.V souvislosti s tím, že obviněný je ve výkonu trestu odnětí svobody, pokládá Nejvyšší soud za nutné poznamenat, že jde o výkon trestu, který byl obviněnému uložen ve věci Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. , tedy v jiné věci, než v které byla podána stížnost pro porušení zákona. Proto Nejvyšší soud nerozhodoval o vazbě obviněného podle § 275 odst. 3 tr. ř.P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. ledna 2015

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec