Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 225/2014

33 Nd 225/2014

U S N E S E N Í

B. V.,

proti žalovanému

MUDr. P. F.,

o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, u něhož je věc vedena pod sp. zn. 1

Co 150/2014, takto:

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková a JUDr. Karel Podolka nejsouvyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í:

V řízení o ochranu osobnosti vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. bylo žalobci usnesením téhož soudu ze dne 18. března 2014, č. j. -117, přiznáno částečné osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení ve výši devíti desetin a zároveň bylo rozhodnuto, že se mu neustanovuje k ochraně jeho zájmů advokát pro dovolací řízení. Usnesení napadl žalobce odvoláním, v němž mimo jiné vznesl námitku podjatosti

„zejména senátu 1 Co ve složení s. Říhová, s. Javůrková a s. Podolek a spol. jakož i VS-Praha jako celku“

s tím, že důvody vyloučení označených soudců, resp. Vrchního soudu v Praze jsou dány

„nerušeným působením komunistického zločince Ř.“

u uvedeného soudu.

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková a JUDr. Karel Podolka, jakožto členové senátu 1 Co, který je podle rozvrhu práce tohoto soudu příslušný věc projednat a rozhodnout, a soudci JUDr. Milan Bořek, JUDr. Romana Vostrejšová, JUDr. Milena Opatrná, JUDr. Leandra Zilvarová a JUDr. Jitka Horová, jimž by podle rozvrhu práce coby soudcům zastupujícím náleželo projednání a rozhodnutí věci, ve vyjádřeních k námitce podjatosti shodně uvedli, že k věci ani k účastníkům řízení nemají žádný vztah, nemají zájem na výsledku řízení a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. Soudci JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková a JUDr. Karel Podolka zdůraznili, že žalobce znají pouze jako účastníka řízení ve věcech, na jejichž vyřizování se podíleli, resp. že ho znají pouze z úřední činnosti.

Podle , , v platném znění (dále jen „ “), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.

Předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti. K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. , ve znění účinném do 31. 12. 2013, viz ), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.

Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti ve výroku jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze. Tito soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření, o jejichž pravdivosti nemá Nejvyšší soud sebemenší důvod pochybovat - žádný vztah významný z hlediska ustanovení , který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci a takový vztah nelze dovodit ani z údajů žalobce. Namítá-li žalobce, že soudkyně JUDr. Římalová je „komunistický zločinec, kterýnerušeně působí u Vrchního soudu v Praze“, jde o tvrzení, jež nelze než označit za ryze urážlivou prezentaci subjektivních pocitů či úvah, které nejsou objektivně podloženy. Již v nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65/1997, je dovozeno, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl. d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

Vzhledem k tomu, že ve výroku tohoto rozhodnutí jmenovaní soudci senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze nejsou z projednávání a rozhodování věci vyloučeni, nebylo třeba rozhodovat o vyloučení soudců, kterým by podle rozvrhu práce v rámci zastupování náleželo o věci rozhodovat.

Z toho, že účastník je povinen v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a uvést, v čem spatřuje důvod jeho podjatosti (srov. ), vyplývá, že nelze jen paušálně a neadresně namítat, že jsou vyloučeni všichni soudci určitého soudu. Žalobcova námitka podjatosti „Vrchního soudu v Praze“ nemůže tudíž být sama o sobě základem pro kladné rozhodování o námitce vyloučení.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. prosince 2014

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu