Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3734/2014

U S N E S E N Í

a/ Ing. J. J.

a

b/ Ing. H. J.

, zastoupených Mgr. Luďkem Šatalíkem, advokátem se sídlem v Praze 3 - Vinohradech, Kolínská 1686/13, proti žalovanému

Společenství vlastníků domu Stoupající 785 – 786

, se sídlem v Praze 9, Stoupající 785, IČO: 26757001, zastoupenému JUDr. Karlem Slapničkou, advokátem se sídlem v Praze 9 – Letňanech, Ostravská 619, o nahrazení rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek z 12. května 2010, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2014, č. j. -110, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobci

jsou povinni

zaplatit společně a nerozdílně žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.800,- Kč k rukám JUDr. Karla Slapničky, advokáta se sídlem v Praze 9 – Letňanech, Ostravská 619, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se domáhali, aby soud rozhodl o důležité záležitosti (ve smyslu věty třetí , o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o vlastnictví bytů“), za níž pokládali – podle zpracovaného projektu –

„Rekonstrukci obvodového pláště domu Stoupající 785 – 786“

(dále též jen „Rekonstrukce“ a „předmětný dům“, resp. „dům“), kterou přes jejich nesouhlas schválilo shromáždění vlastníků jednotek žalovaného společenství usnesením ze dne 12. května 2010 (dále jen „usnesení ze dne 12. května 2010“).

Městský soud v Praze (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 24. května 2012, č. j. -86, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 26. března 2014, č. j. -110, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalobců (dovolatelů) proti citovanému rozsudku odvolacího soudu (k němuž se žalovaný prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřil) projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII – dále jen „“).

Především nelze ztratit ze zřetele, že podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Z toho vyplývá, že důvody zmatečnosti, jiné vady řízení či pochybení ve zjištění skutkového stavu věci nelze pokládat za způsobilé dovolací důvody. Vedle způsobilého dovolacího důvodu podle však dovolatelé právě takové (nezpůsobilé) dovolací důvody rovněž uplatnili, a to zejména dovolací námitkou, že v důsledku Rekonstrukce „by došlo ... ke stavbě na cizím pozemku“. Zmíněnou dovolací námitkou totiž ve skutečnosti brojili proti skutkovým zjištěním, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svá skutková zjištění rozhodná pro posouzení, že ke schválení Rekonstrukce postačoval souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek umístěných v předmětném domě ( věta druhá zákona o vlastnictví bytů). Nezpůsobilý dovolací důvod (vady řízení) pak uplatnili rovněž dovolacími námitkami, že „zdůvodnění napadeného rozhodnutí je naprosto nedostatečné a tedy i z procesního hlediska nezákonné“, že „závažnou vadou tohoto rozhodnutí je rovněž absence reakce na právní argumentaci ... obsaženou v (jejich) odvolání“ a že odvolací soud „nepřihlédl a nijak ... nezhojil“ nezákonnost rozhodnutí o zamítnutí jejich návrhu na změnu žalobního petitu, která měla spočívat v tom, že soud prvního stupně toto své rozhodnutí

– podle jejich názoru v rozporu s ustanovením – nijak neodůvodnil.

Při posuzování dovolacích námitek podřaditelných pod způsobilý dovolací důvod podle pak dovolací soud vycházel z dosavadních právních předpisů ( věta za středníkem , ).

Na tomto místě je zapotřebí zdůraznit, že odvolací soud (a ani soud prvního stupně) nezaložil své rozhodnutí na závěru, že by „Rekonstrukci obvodového pláště domu …“ nebylo možno pokládat za důležitou záležitost ve smyslu § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů; rovněž dovolatelé zastávají názor, že v daném případě o takovou důležitou záležitost jde. Jde-li o otázku přijetí usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek podle § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů, považuje soudní praxe za změnu stavby, vyžadující ve smyslu ustanovení § 11 odst. 5 věty první zákona o vlastnictví bytů souhlas všech vlastníků jednotek, např. stavbu výtahu na dvorní fasádě domu rozsáhle zasahující do nosných konstrukcí a střechy a měnící vzhled domu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. září 2014, sp. zn. ). O takovou situaci však v daném případě evidentně nejde. Naproti tomu odborná literatura (srov. např. publikaci Čáp, J.: Zákon o vlastnictví bytů. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009, str. 178) a také soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. března 2011, sp. zn. , uveřejněné pod C 9350 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu /proti citovanému usnesení byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud České republiky odmítl usnesením ze dne 14. února 2012, sp. zn. ) jsou – i vzhledem k jednoznačnému znění ustanovení § 11 odst. 5 věty druhé zákona o vlastnictví bytů – zajedno potud, že pouhá tříčtvrtinová většina všech vlastníků jednotek se vyžaduje pro usnesení, jímž se schvaluje provedení modernizace, rekonstrukce a stavební úpravy (společných částí domu), jestliže jimi nedojde ke změně vnitřního uspořádání domu a zároveň ke změně velikosti spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu. Jde o stavební úpravy, pro které se v praxi používají výrazy jako např. přestavba, rekonstrukce, vestavba, adaptace, modernizace.

V posuzovaném případě z provedeného dokazování (konkrétně ze znaleckého posudku vypracovaného společností KOPPREA-znalecký ústav, spol. s r. o., ze dne 4. listopadu 2011, č. ZU-386/2011) vyplynulo, že rekonstrukcí obvodového pláště, včetně aplikace kontaktního systému dodatečného zateplení na obvodové stěny, a rekonstrukcí střešního pláště a dále sanací podlah a zábradlí lodžií a balkonů se nezmění vnitřní uspořádání předmětného domu ani velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu. S přihlédnutím k řečenému se odvolací soud od posléze uvedeného právního názoru (týkajícího se otázky přijetí usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek podle § 11odst. 5 věty druhé zákona o vlastnictví bytů) neodchýlil (jeho rozhodnutí je naopak výrazem standardní soudní praxe), jestliže na základě zjištěného skutkového stavu dovodil, že ke schválení Rekonstrukce postačoval ve smyslu citovaného ustanovení souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek situovaných v předmětném domě. Zbývá dodat, že proti uvedenému závěru nelze – s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 22. října 2008, sp. zn. – úspěšně argumentovat tím, že usnesení ze dne 12. května 2010 zakládá „skutečnosti, které přímo zasahují do samotného právního postavení vlastníků jednotky..., případně do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití“. Je tomu tak proto, že Nejvyšší soud v dotčeném rozhodnutí použil citovanou tezi k výkladu pojmu „důležitá záležitost“ obsaženému v ustanovení § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů, o což v daném případě nejde; dovolatelé se tedy mylně domnívali, že názory zastávané v uvedeném rozhodnutí lze aplikovat na řešení otázky kvóra potřebného k přijetí určitého rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek.

Z uvedeného vyplývá, že dovolateli nastolenou právní otázku (otázku kvóra potřebného ke schválení Rekonstrukce) vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, od níž není důvod se odchýlit. Za této situace není dovolání přípustné podle , a proto je dovolací soud podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 26. listopadu 2014

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu