Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 178/2014

11 Tcu 178/2014-30

U S N E S E N Í

t a k t o :

na odsouzení

občana České republiky

M. W. ,

rozsudkem Zemského soudu Innsbruck, Rakouská republika, ze dne 21. 5. 2012, sp. zn. g, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu Innsbruck, Rakouská republika, ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. 7 Bs 384/12x,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu Innsbruck, Rakouská republika, ze dne 21. 5. 2012, sp. zn. g, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu Innsbruck, Rakouská republika, ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. 7 Bs 384/12x,

který nabyl právní moci téhož dne, byl M. W. uznán vinným trestným činem výdělečné závažné krádeže, podle rakouského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 6 (šesti) měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. W. dopustil trestné činnosti ve spolupachatelství s J. K. a J. N.

v podstatě tím, že

po předchozí společné domluvě přicestovali dne 9. 4. 2012 vozidlem manželky odsouzeného do Rakouska v úmyslu se zde dopouštět trestné činnosti – krádeží vloupáním s hodnotou kořisti více než 3.000 euro a se záměrem si tuto poté mezi sebou rozdělit a zajistit si tak pravidelný zdroj příjmů. Za tím účelem s sebou J. K. vezl nářadí pro vloupání. Následujícího dne 10. 4. 2012, kdy si jako vhodný objekt pro vloupání vytipovali hotel „Wei

βes Lamm“ v

S. , do něj kolem 01,00 hod. násilím vnikli tím způsobem, že J. N. vypáčil železnou tyčí vchodové dveře a poté dveře od recepce, odkud se dostali do kanceláře hotelu. Zde nalezli a odcizili stacionární trezor, ve kterém se nacházela hotovost ve výši 29.907,14 euro.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. W. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle § 205 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. W. se pro svůj prospěch podílel na jednání, kterým byla způsobena značná škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil s dalšími osobami, jakož i způsobem jejího provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byl v České republice již v minulosti pro majetkovou trestnou činnost odsouzen, přičemž předmětné trestné činnosti se dopustil ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. W. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. prosince 2014

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík