Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4879/2014

30 Cdo 4879/2014

U S N E S E N Í

J. M.

1) P. M.

, a

2) L. M.

, oběma zastoupeným JUDr. Ivanem Werlem, advokátem se sídlem ve Velkém Meziříčí, Vrchovecká 74/2, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočce v Jihlavě, ze dne 18. prosince 2012, č. j. -325, takto:

I. Dovolání žalovaných

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í( ):

Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) předesílá, že vzhledem k době vydání dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s čl. II bodem 2 přechodných ustanovení a čl. II bodem 7 přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – (dále již „ “) ve znění účinném do 31. prosince 2012; vzhledem však k tomu, že ustanovení bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu ze dne 28. února 2012, sp. zn. [všechna zde uvedená rozhodnutí Ústavního soudu České republiky (dále již „Ústavní soud“) jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz] uplynutím dne 31. prosince 2012, přičemž dovolání v této věci bylo podáno 14. března 2013, bylo nezbytné otázku přípustnosti dovolání posuzovat již ve smyslu novelizovaného (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. IV. 1572/11).

Dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočce v Jihlavě (dále již „odvolací soud“), ze dne 18. prosince 2012, č. j. -325, není přípustné podle , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v řešení otázky nabytí nemovité věci od nevlastníka, kterýžto jako jediný dovolací důvod žalovaní v dovolání řádně precizovali, v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud ve shodě s plenárním nálezem Ústavního soudu ze dne 16. října 2007, sp. zn. , uveřejněného pod č. 307/2007 Sb., totiž konstantně zaujímá právní názor, že podle právního řádu platného a účinného do 31. 12 2013 (resp. do 31. 12. 2014, viz § 3064 o. z.) nemohlo (nemůže) - vyjma zákonem stanovených způsobů - dojít k tomu, že by oprávněný držitel mohl při pouhé dobré víře v zápis do katastru nemovitostí nabýt vlastnické právo k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí od nevlastníka (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. , který je veřejnosti dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz).

Z obsahu dovolání ( ) je navíc zřejmé, že žalovaní podrobují revizi skutková zjištění, z nichž odvolací soud vycházel při rozhodování věci, čímž jednak zásadně pomíjejí, že ve smyslu dovolání lze (po 1. 1. 2013 – k tomu srov. předchozí odstavec) podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, především však z takto uplatňované skutkové verze případu nesprávně dovozují hmotněprávní pochybení odvolacího soudu (v případě přípustnosti dovolání podle se skutkový základ sporu nemůže měnit, neboť přezkumná činnost dovolacího soudu směřuje k posouzení právní kvalifikace věci včetně procesních aspektů bez toho, že by byl oprávněn zasahovat do skutkového stavu zjištěného v nalézacím řízení soudy nižších stupňů).

Protože dovolání nebylo shledáno přípustným, nemohlo být přihlédnuto ani k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny ( ).

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení důsledkem aplikace věty první, , a per analogiam, neboť žalovaní s ohledem na výsledek tohoto dovolacího řízení nemají na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalobci podle obsahu spisu v tomto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, takže podmínky pro aplikaci v daném případě osvědčeny nebyly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. prosince 2014

JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu