Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3977/2014

33 Cdo 3977/2014

U S N E S E N Í

M. J.

,

zastoupené JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem v Kolíně III, Legerova 148, proti žalovanému

P. Š.

,

zastoupenému Mgr. Michaelou Bartošovou, advokátkou se sídlem v Kolíně I, Kutnohorská 43, o 950.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2014, č.j. -124, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaný napadl dovoláním výslovně v celém rozsahu v záhlaví citované rozhodnutí, jímž krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 22. 7. 2013, č.j. -54, tak, že mu uložil zaplatit žalobkyni 950.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrok I. rozhodnutí odvolacího soudu) a nahradit jí náklady řízení před soudy obou stupňů (výrok II. rozhodnutí odvolacího soudu).

Dovolání neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti, a ve vztahu k nákladovému výroku neobsahuje žádnou argumentaci, tedy ani vymezení důvodu dovolání ( , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 ,dále jen „ “). O tyto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (srov. , větu první, ) a pro tyto vady v dovolacím řízení nelze pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu daného ustanovení (či jeho části). Uvádí-li žalovaný k otázce přípustnosti dovolání, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného i procesního práva, „které mají být v dané věci posouzeny jinak“, nejde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, neboť významově neodpovídá žádnému ze čtyř kritérií uvedených v , a to ani poslednímu z nich, podle něhož je dovolání přípustné, má-li být dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka (dovolacím soudem) posouzena jinak. K řádnému vymezení tohoto hlediska přípustnosti musí být nadto z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má podle názoru dovolatele dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání žalovaný nedostál a způsobilé vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání. Povinnost uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, žalovaný nesplnil ani tvrzením, že krajský soud rozhodl v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, není-li z dovolání patrno, od které ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se řešení nastolené právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. již výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014).

Argumentace, jež je obsahem dovolání, navíc nevystihuje jediný možný dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( a 3 ). Výtky dovolatele totiž směřují proti správnosti skutkových zjištění odvolacího soudu, případně jsou namítány vady řízení, aniž by však šlo o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl ( , věta první, ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. prosince 2014

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu