Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 357/2014

28 Nd 357/2014

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

U Vrchního soudu v Praze je pod sp. zn. rozhodováno o námitce podjatosti vznesené vůči soudcům Městského soudu v Praze a uplatněné v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. . V podání ze dne 23. 9. 2012 vznesl Ing. P. M. námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze s ohledem na jejich negativní vztah k osobě jeho zmocněnce, jež se odvíjí od toho, že Ing. F. se jako redaktor webu K 213 zde velmi kriticky vyjadřuje o Vrchním soudu v Praze. Ing. P. M. dále vyjádřil názor, že Vrchní soud v Praze nepřiměřeně dlouho nerozhodoval o jím vznesené námitce podjatosti „Obvodního soudu pro Prahu 9 a Městského soudu v Praze“, z čehož je možno usuzovat, že je porušováno jeho právo na spravedlivý proces, pročež by měl Nejvyšší soud přezkoumat nepodjatost soudců Vrchního soudu v Praze a případně určit nový soud, tj. Vrchní soud v Olomouci a jemu příslušný okresní soud, jenž bude moct spravedlivě a nestranně rozhodnout řešenou kauzu.

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Petr Baierl, JUDr. Ivana Wolfová, JUDr. Iva Horáková, JUDr. Marie Grygarová, JUDr. Zdeněk Kovařík, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., JUDr. Jana Sedlářová, JUDr. Jiří Macek, JUDr. Yvona Svobodová, Mgr. Jiří Čurda a JUDr. Roman Horáček, jež by dle rozvrhu práce mohli být příslušní k rozhodování o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze v předmětné věci, uvedli ve vyjádření k námitce podjatosti, že nemají vztah k účastníkům řízení, k jejich právním zástupcům, ani k projednávané věci, nemají rovněž zájem na výsledku sporu a nejsou jim známy žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený ( ), aniž by nařizoval jednání ( , věta druhá, ), dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná, a za daných okolností tudíž nemůže být opodstatněný ani návrh na delegaci nutnou.

Dle nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni ( , a ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce (přísedící) vyloučen, rozhodne nadřízený soud ( , věta první, ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. , ), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.

Z tvrzení Ing. M. ovšem nelze usuzovat na to, že by v projednávané věci byl důvod pochybovat o nepodjatosti výše uvedených soudců Vrchního soudu v Praze. Poukaz na články, jež se měly kriticky vyjadřovat obecně k Vrchnímu soudu v Praze a jež byly publikovány na webu, jehož redaktorem je obecný zmocněnec Ing. M., nikterak nedokládá podjatost soudců, jež by měli v této věci rozhodovat. Ing. M. předně nezmiňuje, že by kritika byla zaměřena vůči o věci rozhodujícím soudcům, a nadto z pouhého negativního hodnocení rozhodovací činnosti soudců není možné usuzovat na jejich zaujatost vůči kritikovi. Jak již dříve zdůraznil Ústavní i Nejvyšší soud, u soudce jako reprezentanta veřejné moci lze předpokládat vyšší stupeň tolerance a nadhledu vůči kritice, než je tomu u ostatních občanů. Není proto na místě zpravidla dovozovat založení dostatečně intenzivního negativního vztahu k účastníkům řízení jen ze stížností či názorů na soudcem řešené případy, které mohou vzbudit u dotčeného soudce nelibost (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2007, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. ). Zmiňuje-li Ing. M. dle jeho názoru nepřiměřenou dobu, po níž nebylo rozhodnuto o jeho podání, přehlíží, že zákon výslovně vylučuje, aby důvodem pro vyloučení soudce ve smyslu byly okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech.

Vzhledem k uvedenému tedy Nejvyšší soud rozhodl podle tak, že výše jmenovaní soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování o námitce podjatosti vznesené proti soudcům Městského soudu v Praze vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 21. listopadu 2014

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D předseda senátu