Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
100200.html
HTML · 0 B
No categories available
II.ÚS 3718/17
Ústavní soud rozhodl soudem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 7. listopadu 2017 č. j. 30 Cdo 4975/2017 -93 a ze dne 7. listopadu 2017 č. j. 30 Cdo 4971/2017 -92, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 29. 11. 2017, domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení Nejvyššího soudu, kterými byla zastavena dovolací řízení ve věcech dovolání stěžovatele podaných jednak proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2016 č. j. 22 Co 423/2016 -64, a jednak proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2017 č. j. 58 Co 181/2017 -79. Dále žádá o umožnění euthanasie.
2. Stěžovatelovo podání nesplňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu "), neboť trpí řadou procesních a obsahových nedostatků (viz § 34 , § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu ), a stěžovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (viz § 30 , § 31 zákona o Ústavním soudu ).
3. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a určení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se vytčený nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.
4. V nyní projednávané věci však Ústavní soud shledává, že stěžovatel se na Ústavní soud obrací opakovaně, přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad ústavní stížnosti, včetně poučení o nezbytnosti právního zastoupení advokátem a upozornění na následky spojené s neodstraněním vad (viz např. poučení ve věcech vedených pod
sp. zn. III. ÚS 3759/15
,
sp. zn. II. ÚS 292/16
,
sp. zn. I. ÚS 879/16
,
sp. zn. I. ÚS 1778/16
,
sp. zn. II. ÚS 1779/16
).
5. Stěžovatel tak již byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem o Ústavním soudu na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení zastoupen advokátem již při podání ústavní stížnosti. V řízení o Ústavní stížnosti přitom není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli v každé jeho věci, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud (stejně jako v řízeních o jiných ústavních stížnostech stěžovatele - viz usnesení
sp. zn. I. ÚS 113/17
ze dne 6. 2. 2017,
sp. zn. II. ÚS 114/17
ze dne 17. 1. 2017,
sp. zn. III. ÚS 304/17
ze dne 3. 2. 2017,
sp. zn. I. ÚS 1053/17
ze dne 20. 4. 2017,
sp. zn. II. ÚS 3273/17
ze dne 19. 10. 2017 a další, dostupná na http://nalus.usoud.cz) přiměřeně použil ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2017
Jiří Zemánek, v. r.
soudce zpravodaj