Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3428/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Josefa Fialy, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Radovana Suchánka o ústavní stížnosti Ing. Josefa Zity, zastoupeného JUDr. Ing. Janem Matysem, advokátem, sídlem Sokolovská 351/25, Praha 8 - Karlín, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. září 2017 č. j. -399 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 1. února 2017 č. j. -382, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, jako účastníků řízení, a 1) Petra Axmanna, 2) Davida Axmanna a 3) Kamily Axmannové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 2. 11. 2017, navrhl stěžovatel zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jeho základního práva na spravedlivý proces podle d (dále jen "") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jakož i y (dále jen "").

II.

Shrnutí řízení před obecnými soudy

2. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi (dále jen "okresní soud") ze dne 16. 6. 2016 č. j. -299, který byl ve výroku ve věci samé potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích (dále jen "krajský soud") ze dne 1. 2. 2017 č. j. -382, byla zamítnuta žaloba stěžovatele, kterou se domáhal, aby vedlejší účastníci byli uznáni povinnými společně a nerozdílně vyklidit vyvezením část jeho - v rozsudku blíže specifikované - pozemkové parcely, nacházející se v k. ú. Trhová Kamenice. Vyklizení se mělo týkat veškerého návozu materiálu ve formě stavební suti, další suti a dalšího materiálu a odpadů, které se v této části pozemku nacházejí, a to uvedením pozemku v předešlý stav souhlasný s daným ekosystémem na dotčeném pozemku se nalézajícím.

3. Vedlejší účastníci byli v období let 2005 až 2008 spoluvlastníky pozemku sousedícího s pozemkem stěžovatele. Podle stěžovatele měli v tomto období ve spolupráci se svým dědem, JUDr. Františkem Axmannem, který za ně jednal na základě plné moci podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, nechat ze svého pozemku nahrnout na část pozemku stěžovatele různý odpad, výkopový materiál a stavební suť s úmyslem rozšířit své vlastní pozemky na úkor pozemku stěžovatele. Žaloba původně směřovala i proti JUDr. Františkovi Axmannovi, který však dne 20. 4. 2014 zemřel. Vzhledem k tomu, že neměl právního nástupce, bylo řízení o vyklizení pozemku vůči němu ještě v roce 2014 zastaveno.

4. Okresní soud i krajský soud na základě provedeného dokazování nezjistily, že by vedlejší účastníci osobně umístili bez souhlasu stěžovatele na jeho pozemek nějaký materiál či odpad, a nebylo prokázáno ani to, že by dali třetí osobě k něčemu takovému pokyn. Jejich odpovědnost nemohla vzniknout ani v případě, že by pokyn k protiprávnímu zavezení pozemku stěžovatele vydal třetí osobě JUDr. František Axmann, což nebylo prokázáno. Plnou moc, kterou mu udělili, totiž bylo možné vztáhnout jen na jednání v souladu s právem, a nikoliv jednání protiprávní, z něhož vedlejší účastníci zavázáni být nemohou.

5. Dovolání stěžovatele bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2017 č. j. -399, neboť jeho námitky nemohly založit přípustnost dovolání podle . Dovolací soud v této souvislosti konstatoval, že v řízení nebylo prokázáno, že by JUDr. František Axmann zasahoval do vlastnických práv stěžovatele, tedy že by dával pokyn k zavezení jeho pozemku. Pokud proto stěžovatel dovozoval nesprávnost právního posouzení s poukazem na to, že k navezení materiálu došlo na pokyn zmocněnce vedlejších účastníků, činil tak na jiném skutkovém základě, než z kterého vyšel krajský soud.

III.

Argumentace stěžovatele

6. Stěžovatel uznává, že vedlejší účastníci v místě, kde se nachází jeho pozemek, nepůsobili a zřejmě zde ani v rozhodné době nebyli osobně přítomni. Tato skutečnost však podle jeho názoru nemění nic na tom, že JUDr. František Axmann, který prokazatelně byl iniciátorem a realizátorem zavážení pozemku, jednal v jejich zastoupení na základě generální plné moci, kterou řadu let využíval ke správě jejich majetku. Stěžovatel má za to, že obecné soudy nesprávně vyhodnotily provedené důkazy, jestliže z nich nedovodily protiprávní jednání JUDr. Františka Axmanna, a v této souvislosti označuje ty důkazy, z kterých měl vyplynout závěr opačný.

7. Vedlejší účastníci měli být zavázáni z jednání JUDr. Františka Axmanna podle , podle něhož jedná-li zmocněnec jménem zmocnitele v mezích oprávnění zastupovat, vzniknou tím práva a povinnosti přímo zmocniteli. Podle stěžovatele nelze připustit takový výklad tohoto ustanovení, které by z jeho použití vyloučilo případné protiprávní jednání, když navíc otázku protiprávnosti lze v okamžiku realizace určitého jednání jen těžko hodnotit. I kdyby v dané věci došlo k překročení oprávnění vyplývajícího z plné moci, bylo povinností vedlejších účastníků podle , aby bez zbytečného odkladu poté, co se o překročení dozvěděli, oznámili svůj nesouhlas osobě, se kterou jejich zmocněnec jednal.

IV.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

8. Ústavní soud konstatuje, že je příslušný k projednání návrhu. Ústavní stížnost je přípustná [stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně práva podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "")], byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou a splňuje i všechny zákonem stanovené náležitosti, včetně povinného zastoupení advokátem ( až ).

V.

Vlastní posouzení

9. Poté, co se Ústavní soud seznámil s argumentací stěžovatele a obsahem napadených rozhodnutí, zhodnotil, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

10. V řízení o ústavních stížnostech [ písm. d)y, a násl. ] Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti (y) přezkoumává rozhodnutí či postup orgánů veřejné moci pouze z toho hlediska, zda jimi nedošlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod. Sám totiž není součástí soustavy soudů (y) a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí, což znamená, že jeho zásah nelze odůvodnit toliko tím, že se orgány veřejné moci dopustily pochybení v rovině tzv. podústavního práva či jiné nesprávnosti.

11. Z hlediska rozhodování soudů bylo podstatné, že vedlejšími účastníky udělená plná moc nezmocňovala JUDr. Františka Axmanna (a ani z ní pro něj nevyplýval pokyn) k tomu, aby navážel materiál na pozemek ve vlastnictví stěžovatele, či k jakémukoli jinému jednání týkajícímu se tohoto pozemku. Již z tohoto důvodu tak vedlejší účastníci zjevně nemohli být z jeho jednání zavázáni podle , ani nemohlo dojít k překročení zmocnění podle , které by bylo zhojitelné dodatečným souhlasem vedlejších účastníků. Z provedeného dokazování zároveň nevyplynulo žádné jiné jednání vedlejších účastníků, které by mělo za následek vznik nezákonného stavu na pozemku stěžovatele. Tento závěr přitom není zpochybněn ani námitkami ohledně hodnocení důkazů, z nichž by - v případě jejich opodstatněnosti, kterou Ústavní soud na tomto místě nijak nehodnotí - mohly nanejvýš vyplynout skutková zjištění umožňující závěr o porušení povinnosti ze strany JUDr. Františka Axmanna, nikoli však o odpovědnosti vedlejších účastníků.

12. Protože napadenými rozhodnutími nebylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces podle y a Úmluvy, jakož i y, Ústavní soud rozhodl podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o odmítnutí ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. prosince 2017

Josef Fiala v. r.

předseda senátu