Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3443/17

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Igora Galky, zastoupeného JUDr. Pavlem Sorokáčem, advokátem se sídlem Praha 1, Pařížská 68/9, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. 10. 2017 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti se stěžovatel s odvoláním na , 2 a 5, a d domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10, jímž bylo rozhodnuto o jeho vzetí do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b) a c) trestního řádu.

Stěžovatel byl v napadeném usnesení poučen o možnosti podat stížnost. V ústavní stížnosti uvedl, že tuto stížnost podal bezprostředně po vyhlášení napadeného usnesení při vazebním zasedání dne 5. 10. 2017 a následně podáním ze dne 13. 10. 2017 písemně doplnil její odůvodnění.

Ústavní soud se podanou ústavní stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle ustanovení je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost představuje krajní prostředek k ochraně práva nastupující až tehdy, když náprava před ostatními orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná.

V daném případě stěžovatel sice proti napadenému usnesení řádný opravný prostředek v podobě stížnosti podal, avšak ústavní stížnost podal ještě před tím, než bylo o jeho stížnosti rozhodnuto.

Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti je nejen podání všech opravných prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje, ale také skutečnost, že příslušný orgán již o těchto podaných opravných prostředcích rozhodl. Opačná interpretace by mohla vést i k tomu, že by napadená rozhodnutí byla zrušena dvakrát - jednou rozhodnutím orgánu příslušného rozhodovat o opravném prostředku (například rozhodnutím stížnostního soudu) a jednou v důsledku kasačního zásahu Ústavního soudu (srov. stanovisko Ústavního soudu sp. zn. , publikované pod č. 40/2014 Sb., a dále např. usnesení

sp. zn.

).

Ústavní soud dále dodává, že stěžovatelem tvrzené průtahy při vyřizování jeho stížnosti proti napadenému usnesení nemohou mít žádný vliv na posouzení, zda právě napadeným usnesením, jehož zrušení se domáhá, došlo k zásahu do jeho ústavně zaručených práv.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. listopadu 2017

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj