Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3353/17

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti M. P., t. č. ve Věznici Plzeň, proti sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne 17. října 2017 č. j. MSP-495/2016-OJD-SPZ/12, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 26. října 2017, domáhal přezkoumání postupu Ministerstva spravedlnosti, odboru justičního dohledu.

2. Stěžovatel podáním ze dne 24. srpna 2017 se u Ministerstva spravedlnosti opakovaně domáhal podání stížnosti pro porušení zákona proti meritornímu rozhodnutí v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. . Ministerstvo spravedlnosti ve sdělení stěžovateli ze dne 17. října 2017 č. j. MSP-495/2016-OJD-SPZ/12 uvedlo, že na podkladě dřívějšího podnětu byla věc již přezkoumána jednak Nejvyšším státním zastupitelstvím, jednak odborem justičního dohledu Ministerstva spravedlnosti pod sp. zn. MSP-495/2016-OJD-SPZ, přičemž stěžovateli bylo dne 8. září 2016 sděleno, že ministr spravedlnosti neshledal zákonné důvody k podání této stížnosti. Z tohoto důvodu je Ministerstvo spravedlnosti i po vyhodnocení nového podnětu na způsobu vyřízení nuceno trvat. Ministerstvo spravedlnosti zároveň stěžovatele upozornilo, že další jeho případné podněty, pokud nebudou obsahovat jiné skutečnosti podstatné pro posouzení věci, budou již bez dalšího opatření odkládány, aniž by byl o tomto postupu písemně vyrozumíván.

3. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

4. Ústavní soud v posuzované věci nepřehlédl vadu ústavní stížnosti spočívající v absenci povinného právního zastoupení stěžovatele ( ), ale netrval na jejím odstranění, neboť z údajů obsažených v ústavní stížnosti bylo zjevné, že její věcný přezkum je vyloučen.

5. Podle ustanovení je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

6. Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, není-li k jeho projednání příslušný.

7. Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti opakovaně vyložil, že procesním prostředkem k ochraně práva ve smyslu není jakýkoli procesní prostředek, který je sice způsobilý změnit nepříznivou situaci stěžovatele, avšak stěžovateli přímo nepřísluší.

8. Z judikatury Ústavního soudu plyne, že odložení podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona ministrem spravedlnosti, či vyrozumění o této skutečnosti ministerstvem, nelze považovat za rozhodnutí či opatření ve smyslu ustanovení ; ministerstvo, resp. ministr spravedlnosti při aplikaci ustanovení § 266 trestního řádu nerozhoduje autoritativně o právech a povinnostech stěžovatele, nýbrž pouze o tom, zda realizuje svoje oprávnění (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 5. října 2001,

sp. zn.

ze dne 1. října 2003,

sp. zn.

ze dne 24. září 2008,

sp. zn.

ze dne 20. května 2008,

sp. zn.

ze dne 20. června 2012 a

sp. zn.

ze dne 25. dubna 2017).

9. Jen pro úplnost Ústavní soud uvádí, že stěžovatel se ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 29. července 2014, domáhal v předmětné trestní věci, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , zrušení rozhodnutí, kterými byl shledán vinným ze spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví, přečinu porušování domovní svobody a zločinu ublížení na zdraví. Ústavní soud ústavní stížnost směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. května 2014 č. j. -28, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. ledna 2014 sp. zn. a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. října 2013 č. j. -449, odmítl usnesením ze dne 19. srpna 2014

sp. zn.

jako zjevně neopodstatněnou.

10. Vzhledem k výše uvedenému nezbývá než uzavřít, že ve vztahu k vyrozumění o odložení podnětu ke stížnosti pro porušení zákona jde o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. listopadu 2017

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj