Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1992/17

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila o ústavní stížnosti P. B., t. č. ve Věznici Jiřice, zastoupeného JUDr. Dušanem Kuskem, advokátem se sídlem Šestajovice, Komenského 28/35, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 6. 2017 č. j. -51 a usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 17. 5. 2017 č. j. -40, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, jímž bylo rozhodnuto, že předsedkyně senátu Mgr. Zuzana Ursová není vyloučena z úkonů trestního řízení v jeho trestní věci. Stěžovatel dále navrhuje zrušení označeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti tomuto usnesení.

Podle stěžovatele došlo vydáním napadených rozhodnutí k zásahu do jeho práv podle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatel namítá, že soudkyně Mgr. Zuzana Ursová, která měla vyřizovat jeho stížnost proti usnesení státního zástupce o uložení předběžného opatření, měla být z rozhodování v jeho trestní věci vyloučena pro podjatost. Důvody její podjatosti dovozuje z toho, že proti ní podal civilní žalobu na zaplacení částky 3 000 000,- Kč a že již dříve v jiné jeho věci rozhodovala o stížnosti proti zamítavému usnesení o propuštění z vazby.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele, obsah napadených rozhodnutí a dalších listinných podkladů a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a proto jej odmítl.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

K problematice podjatosti osoby jednající jako orgán činný v trestním řízení se Ústavní soud vyjádřil již v minulosti. Z jeho předchozí judikatury se podává, že okolnosti, jež mají představovat důvody podjatosti, musí být zcela konkrétní. Byť se nevyžaduje, aby bylo naplnění důvodu podjatosti vždy prokázáno (srov. nález

sp. zn.

), pouhý subjektivní pocit o podjatosti může být důvodem pro zkoumání existence objektivní skutečnosti odůvodňující takovou obavu, není však důvodem podjatosti sám o sobě (srov. např. usnesení

sp. zn.

).

Výše uváděné námitky stěžovatel uplatňoval již v rámci trestního řízení. Krajský soud v Hradci Králové v napadeném usnesení přitom srozumitelně vysvětlil, že skutečnost, že soudkyně Mgr. Zuzana Ursová se v minulosti podílela na rozhodování jeho dřívějších trestních věcí, nemůže být považována za důvod její podjatosti.

Ústavní soud tento právní názor potvrzuje a dodává, že tentýž závěr se týká i skutečnosti, že stěžovatel podal na jmenovanou soudkyni civilní žalobu. Ústavní soud připomíná, že podjatost orgánu činného v trestním řízení nelze bez dalšího dovodit ani z toho, že obviněný podal na osobu jednající jako orgán činný v trestním řízení trestní oznámení (srov.

sp. zn.

); tím spíše pak nemůže být důvodem podjatosti podání civilní žaloby. Jestliže pak stěžovatel v ústavní stížnosti zmiňuje, že jmenovaná soudkyně měla být ovlivňována "ze strany vnějších struktur", avšak nijak toto tvrzení nespecifikuje, nelze z něj legitimně dovozovat pochybnosti o nestrannosti soudkyně.

Ústavní soud uzavírá, že trestní soudy svá rozhodnutí založily na racionálních a řádně odůvodněných úvahách. Tato rozhodnutí nenesou žádné známky libovůle, a Ústavní soud proto neshledává žádné důvody ke kasačnímu zásahu.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. října 2017

JUDr. Vladimír Sládeček

předseda senátu