Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2564/17

Ústavní soud rozhodl dne 11. října 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu O. R., právně zastoupeného JUDr. Peterem Andrisem, advokátem se sídlem Zelinářská 530/10, 147 00 Praha 4, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2017 č. j. -34, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2015 sp. zn. a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. července 2015 sp. zn. , za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníků řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu bylo dne 14. srpna 2017 doručeno podání, kterým se stěžovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí specifikovaných výše, (byť ve svém návrhu uvedl nesprávnou spisovou značku Obvodního soudu pro Prahu 5, a to sp. zn. ), neboť jimi mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces dle d.

Vzhledem k tomu, že podání stěžovatele neobsahovalo , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") stanovené náležitosti, zejména k němu nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (viz ust. ) byl právní zástupce stěžovatele dopisem ze dne 24. 8. 2017 (výzva o zásilce byla doručena dne 30. 8. 2017) vyzván k odstranění vad podání. Právnímu zástupci stěžovatele byla stanovena lhůta 10 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že po jejím marném uplynutí bude návrh odmítnut. Právní zástupce stěžovatele na výzvu zareagoval dne 12. září 2017 přípisem, v němž žádal o prodloužení lhůty do 20. září 2017. Ústavní soud jeho žádosti vyhověl, přičemž prodloužil lhůtu k odstranění vad podání o dalších 15 dnů ode dne doručení přípisu. Tedy dodatečná lhůta k odstranění vad podání uplynula dne 4. října 2017.

Dne 6. října 2017 bylo Ústavnímu soudu doručeno další podání právního zástupce stěžovatele s žádostí o další prodloužení lhůty o 10 dnů, neboť stěžovatel měl být údajně hospitalizován v USA a nebylo možno kopie napadených rozhodnutí zajistit.

Ústavní soud konstatuje, že podle klasické zásady vigilantibus iura je především na stěžovateli a jeho právním zástupci, aby sami dbali s maximálním úsilím o dodržení všech požadavků zákona. Tuto povinnost nemohou přenášet na jiné subjekty, ani na Ústavní soud. Důvody, které jsou uváděny právním zástupcem v žádosti o další prodloužení lhůty k odstranění vad, nejsou relevantní.

Navíc lze poznamenat:

S ohledem na skutečnost, že dovolání stěžovatele bylo odmítnuto pro opožděnost, je zřejmé, že ústavní stížnost stěžovatele by s největší pravděpodobností musela být považována za nepřípustnou, neboť Ústavní soud ve svém stanovisku ze dne 4. března 2014 sp. zn. , uvedl, že ve věcech trestních musí stěžovatel vždy vyčerpat i mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání, pokud je přípustné. Z uvedeného vyplývá, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodal zákonem předepsaným způsobem dovolání ( ).

Ústavní soud konstatuje, že lhůta stanovená stěžovateli k odstranění vad podání marně uplynula. Proto mu nezbylo, než návrh podle ustanovení odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. října 2017

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj