Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1999/17

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Marka Rubeše, právně zastoupeného Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, AK se sídlem Černého 517/13, Praha 8, proti sdělení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2017 č. j. -193, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel dne 27. 6. 2017 ústavní stížnost, doplněnou dne 19. 9. 2017, v níž stěžovatel namítá, že vyřízením jeho námitky podjatosti, kterou opakovaně podal proti předsedovi senátu Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, rozhodujícího ve věci , bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, zaručené d (v ústavní stížnosti opakovaně zjevně nesprávně uveden y).

2. O první námitce podjatosti vůči předsedovi příslušného senátu rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 30. 7. 2017 č. j. -145 tak, že předseda senátu není vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. . Nato stěžovatel vznesl dne 7. 4. 2017 druhou námitku podjatosti, o níž Nejvyšší správní soud nerozhodoval usnesením, nýbrž s odkazem na ustanovení . odst. 5 sdělil stěžovateli své stanovisko k námitce prostřednictvím předsedy senátu shora uvedeným přípisem. Námitku podjatosti totiž vyhodnotil jako opožděnou a v souladu s citovaným ustanovením k ní nepřihlížel.

3. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž shledal, že ústavní stížnost, jinak tyto požadavky splňující, je nepřípustná.

4. Ústavní soud zdůrazňuje, že ve své judikatuře přísně ctí zásadu subsidiarity řízení o ústavní stížnosti. Ta se mimo jiné projevuje v tom, že ústavní stížností lze brojit proti zásahu orgánu veřejné moci, k jehož nápravě není příslušný žádný jiný orgán a jakékoliv "dvojkolejné" rozhodování je tedy z podstaty institutu ústavní stížnosti vyloučeno. Jinými slovy, Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a ani součástí soustavy ostatních orgánů veřejné moci, a proto do činnosti orgánů veřejné moci zasahuje toliko v případě, kdy náprava tvrzené protiústavnosti v rámci systému ostatních orgánů veřejné moci již není možná. Tato zásada výslovně plyne z ustanovení § 75 odst. 1 zákona Ústavním soudu, podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

5. V projednávaném případě je napadeno negativní posouzení námitky podjatosti předsedy senátu krajského soudu za situace, kdy doposud nebylo ve stěžovatelově věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. meritorně rozhodnuto. Posouzením opakované námitky podjatosti, o níž již bylo jednou Nejvyšším správním soudem negativně rozhodnuto, tak řízení v této věci nekončí, a tudíž k nápravě zásahu do práva na soudní ochranu dle y není zásadně příslušný Ústavní soud. Stěžovatel má nadále k dispozici prostředky zakotvené procesními předpisy v rámci řízení o vlastním předmětu sporu. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se stěžovatel nadále domnívat, že jím tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se stěžovateli otevřela cesta k zásahu Ústavního soudu. V současné procesní situaci tak nelze sdělení o opožděnosti námitky podjatosti považovat za konečné "rozhodnutí" ve věci stěžovatele, který má k dispozici další prostředky, jak své právo hájit. Návrh byl proto Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný, jak to ostatně vyplývá i z rozhodovací praxe Ústavního soudu (viz např. usnesení

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

- vše dostupné na http://nalus.usoud.cz).

6. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle ustanovení § 75 odst. 1 a § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavní soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. října 2017

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj