Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2315/17

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Filipa (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatelky Danuše Martínkové, zastoupené Mgr. Danou Jelínkovou, advokátkou, sídlem Prokopa Holého 130/15, Děčín IV - Podmokly, proti stanovisku Magistrátu města Děčín ze dne 10. 7. 2017 č. j. MDC/64939/2017 a stanovisku Městského úřadu Benešov nad Ploučnicí ze dne 18. 7. 2017 č. j. MUBN-3701/2017/iz, za účasti Magistrátu města Děčín a Městského úřadu Benešov nad Ploučnicí, jako účastníků řízení, a obce Valkeřice, sídlem Valkeřice 299, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") domáhá zrušení shora uvedených stanovisek, neboť má za to, že jimi došlo k porušení základních práv zaručených v y, d (dále jen " "), y a Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. Stěžovatelka je vlastníkem konkrétně specifikovaného stavebního pozemku v katastrálním území obce Valkeřice. Z ústavní stížnosti a jejího doplnění se podává, že dne 23. 6. 2017 byla způsobena škoda na pozemku stěžovatelky (poškozením vzrostlých stromů a jejich kořenů, poškozením oplocení a zničením úrody) při provádění výkopových prací na přilehlých pozemcích za účelem opravy vodovodního řadu. Stěžovatelka se popsanému jednání snažila zabránit domluvou se zhotovitelem prací a přivoláním hlídky Policie České republiky, avšak neúspěšně.

3. Stěžovatelka se následně obrátila na Městský úřad Benešov nad Ploučnicí (dále jen "městský úřad"), jakožto stavební úřad, s žádostí o zastavení stavby vodovodního potrubí. Městský úřad dne 18. 7. 2017 přípisem pod č. j. MUBN-3701/2017/iz sdělil stěžovatelce, že nedošlo k porušení stavebního zákona, protože dotčené práce byly provedeny v rámci opravy obecního vodovodního řadu. Dle , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), k takovým pracím není vyžadováno rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, neboť jde o výměnu vedení technické infrastruktury, u níž se nemění její trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.

4. S žádostí o zastavení stavebních prací se stěžovatelka dále obrátila na Magistrát města Děčín, Odbor životního prostředí (dále jen "magistrát"), jakožto vodoprávní úřad. Ten ve věci provedl místní šetření a poté rovněž sdělil stěžovatelce přípisem ze dne 10. 7. 2017 č. j. MDC/64939/2017, že v daném případě nebyl povinen vést žádné řízení, jelikož nejde o novou stavbu, ale pouze o rekonstrukci stávajícího vodovodu, kdy nedochází ke změně trasy. V takovém případě není pro provedení prací vyžadováno stavební povolení ani ohlášení.

II.

Argumentace stěžovatelky

5. Stěžovatelka tvrdí, že stavební práce, v důsledku kterých došlo k poškození jejího pozemku, byly provedeny v rozporu se zákonem. Odpovědi obou účastníků řízení představují proto dle stěžovatelky zásah do jejího základního práva na soudní ochranu zaručeného v y a zejména do práva na pokojné užívaní majetku zaručeného v y a Dodatkového protokolu k Úmluvě.

6. Stěžovatelka má za to, že na rozdíl od tvrzení obsažených ve shora uvedených přípisech, nešlo o opravu stávajícího vodovodního potrubí, nýbrž o položení nového vodovodního potrubí, ke kterému je stavebním zákonem vyžadován souhlas.

7. V ústavní stížnosti stěžovatelka dále žádá Ústavní soud, aby aplikoval , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a přijal ústavní stížnost, ačkoli nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práv poskytuje. Stěžovatelka tvrdí, že ústavní stížnost svým významem podstatně přesahuje její vlastní zájmy, protože se dotýká práv všech občanů obce Valkeřice, do jejichž vlastnického práva vedlejší účastník rovněž zasáhl.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

8. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení o ústavní stížnosti. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou osobou a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s požadavky až 31 .

9. Ústavní stížnost je nepřípustná ( ), neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

10. Pro přípustnost ústavní stížnosti je dle a contrario nezbytné, aby stěžovatelka vyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. To stěžovatelka neučinila, ačkoli byla na možnost domoci se náhrady škody v občanském soudním řízení rovněž upozorněna městským úřadem i magistrátem.

11. Domáhá-li se stěžovatelka přezkumu postupu městského úřadu a magistrátu při vyřizování jejích podání, má k dispozici ochranu ve formě žaloby ve správním soudnictví.

12. Z toho, jak stěžovatelka vymezila předmět své ústavní stížnosti, je zřejmé, že sleduje druhou ze shora předestřených variant a usiluje o to, aby Ústavní soud přezkoumal postupy správních orgánů. Aby byla splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků ochrany, měla se tedy stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti nejdříve domáhat ochrany ve správním soudnictví. To však stěžovatelka neučinila, jak ostatně sama připouští tím, že žádá o aplikaci výjimky dle .

13. Podmínka předchozího vyčerpání opravných prostředků zakotvená v sleduje zájem na tom, aby ochranu základních práv poskytovaly primárně soudy, neboť jim tento úkol přísluší dle y. Nedostaly-li soudy dosud možnost se předmětnou právní otázkou zabývat, je ústavní stížnost zásadně nepřípustná.

14. Požadavek předchozího vyčerpání opravných prostředků není absolutní. Podle na této podmínce výjimečně není nutno trvat v případě, že ústavní stížnost podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Druhá výjimka obsažená v v případě stěžovatelky nepřichází v úvahu, neboť se týká pouze řízení o opravném prostředku. Zbývá tak posoudit, zda ústavní stížnost podstatně přesahuje zájmy stěžovatelky.

15. Na úvod Ústavní soud musí konstatovat, že řízení dle má být "toliko výjimkou z obecného pravidla, což značí, že takové ustanovení nelze vykládat rozšiřujícím způsobem" [srov. nález Ústavního soudu ze dne 13. 3. 1996

sp. zn.

(N 19/5 SbNU 159)]. To nakonec vyplývá i z dikce samotného ustanovení, které vyžaduje přesah podstatný.

16. Stěžovatelka přesah vlastních zájmů spatřuje v tom, že porušení základních práv se údajně týká i ostatních občanů obce Valkeřice, přičemž v ústavní stížnosti poukazuje na zásah do vlastnického práva k jednomu konkrétně specifikovanému pozemku. Dále již nicméně podrobněji nevymezuje, komu a jak mělo být do základních práv zasaženo, a svoje tvrzení ani ničím nedokládá. Taková situace nezakládá důvod pro postup podle , neboť takto by došlo nepřímo k přeměně ústavní stížnosti na actionem popularis.

17. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh nepřípustný podle a v části tvrdící podstatný přesah osobního zájmu stěžovatelky podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. října 2017

Jan Filip v. r.

předseda senátu