Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2375/17

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila o ústavní stížnosti Mgr. Jany Václavíkové, zastoupené JUDr. Josefem Červinkou, advokátem se sídlem Nový Hrozenkov 843, proti rozhodnutí Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2017 sp. zn. Ncn 379/ 2017, usnesení Krajského soudu Ostrava ze dne 28. 4. 2017 č. j. -77 a návrhu na zrušení věty druhé odstavce prvního b , exekuční řád, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

Stěžovatelka se s odvoláním na porušení d domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí a navrhuje zrušení věty druhé odstavce prvního b (dále jen " ").

Z obsahu ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že napadeným usnesením krajského soudu bylo podle ust. odmítnuto odvolání stěžovatelky proti usnesení soudního exekutora dne 9. 2. 2016 č. j. 143 DC 0000/16-018 o příklepu dražených nemovitostí, neboť stěžovatelka jako insolvenční dlužnice v dražbě nevystupuje, nemá postavení povinného a právo podat odvolání jí proto nepřísluší. Stěžovatelka uvedla, že usnesení krajského soudu bylo doručeno jejímu právnímu zástupci dne 23. 5. 2017.

Stěžovatelka, přes poučení, že dovolání není přípustné, dne 7. 7. 2017 dovolání podala. Poradkyně Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu jí dopisem ze dne 18. 7. 2017 sp. zn. sdělila, že dovolání bylo postoupeno JUDr. Jiřímu Trojanovskému, LL.M., soudnímu exekutoru Exekutorského úřadu Frýdek-Místek ke sp. zn. 143 Dc 00001/16 k případnému postupu podle ustanovení - či jinému vhodnému opatření.

Stěžovatelka lhůtu k podání ústavní stížnosti odvozuje od doručení uvedeného dopisu, přičemž nesouhlasí s tím, že dovolání bylo postoupeno exekutorovi, zřejmě jako soudnímu orgánu prvního stupně, který nemůže mít zájem na řádném projednání dovolání.

Ústavní soud posoudil argumentaci stěžovatelky i obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde o návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem, a proto jej odmítl.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli poskytuje, přičemž takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Za takovéto rozhodnutí, resp. řádný opravný prostředek v uvedeném smyslu nelze považovat dopis, kterým byla stěžovatelka informována o postoupení jejího dovolání soudnímu exekutorovi k dalšímu opatření.

Z uvedeného důvodu nelze ode dne doručení uvedeného dopisu ani odvíjet lhůtu pro podání ústavní stížnosti proti napadenému usnesení krajského soudu. Toto rozhodnutí bylo právnímu zástupci stěžovatelky doručeno dne 23. 5. 2017, přičemž stěžovatelka byla řádně poučena, že dovolání není přípustné. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka podala ústavní stížnost až dne 28. 7. 2017, jedná se ve vztahu k usnesení krajského soudu o návrh podaný po lhůtě stanovené . Ústavní soud rovněž konstatuje, že z ústavní stížnosti nevyplývá, že by stěžovatelka podala žalobu pro zmatečnost.

Za dané situace nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle jako návrh podaný po lhůtě odmítnout. Podle ustálené judikatury sdílí právní osud ústavní stížnosti i akcesorický návrh na zrušení části exekučního řádu. Návrhu na přednostní projednání Ústavní soud vyhověl fakticky, a proto o něm nerozhodoval.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. října 2017

JUDr. Vladimír Sládeček

předseda senátu