Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 851/17

Ústavní soud rozhodl dne 19. září 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky STROMBOLI s. r. o., se sídlem Praha 2 - Nové Město, Malá Štěpánská 2032/6, zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem v Ostravě, Josefa Skupy 1639/21, doručovací adresou Frýdlant nad Ostravicí, Elektrárenská 125, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 1. 2017 sp. zn. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 8. 2016 č. j. -172 a proti usnesení soudního exekutora JUDr. Vlastimila Porostlého, Exekutorský úřad Ostrava, ze dne 23. 2. 2016 č. j. 069 EX 2361/14-151, za účasti 1. Nejvyššího soudu, 2. Krajského soudu v Ostravě a 3. soudního exekutora JUDr. Vlastimila Porostlého, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

V ústavní stížnosti ze dne 20. 3. 2017 STROMBOLI s. r. o., (dále jen "stěžovatelka") navrhla, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí vydaná v souvislosti s dražebním řízením vedeným Exekutorským úřadem Ostrava (dále jen "exekutorský úřad") pod sp. zn. 069 EX 2361/14.

II.

Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti.

Dne 7. 1. 2016 usnesením č. j. 069 EX 2361/14-102 (usnesení o příklepu) soudní exekutor exekutorského úřadu JUDr. Vlastimil Porostlý (dále jen "soudní exekutor") udělil příklep vydražiteli ALL-ECK s. r. o., se sídlem v Ostravě, 28. října 438/219, za nejvyšší podání 1 592 000 Kč, na vydraženou nemovitost, tj. parcelu č. X, ostatní plocha, v k. ú. Poruba a obci Ostrava.

Dne 23. 2. 2016 usnesením č. j. 069 EX 2361/14-151 (usnesení o předražku) soudní exekutor zrušil své usnesení o příklepu ze dne 7. 1. 2016 č. j. 069 EX 2361/14-102 a rozhodl tak, že předražitel ALL-ECK s. r. o., nabývá předmětnou vydraženou nemovitost za cenu 3 300 000 Kč.

Proti usnesení ze dne 23. 2. 2016 č. j. 069 EX 2361/14-151 podala podle odvolání též stěžovatelka s tvrzením, že byla zkrácena na svých právech tím, že jí nebylo umožněno se dražby zúčastnit s odůvodněním, že dražební jistotu složila opožděně a v rozporu s podmínkami dražební vyhlášky.

Dne 19. 8. 2016 usnesením č. j. -172 Krajský soud v Ostravě (dále jen "odvolací soud") odvolání stěžovatelky proti usnesení soudního exekutora ze dne 23. 2. 2016 č. j. 069 EX 2361/14-151 odmítl s odůvodněním, že je nelze věcně projednat. Podle názoru odvolacího soudu stěžovatelka nezaplatila včas dražební jistotu, z toho důvodu v postavení dražitele nebyla, a tudíž ani nebyla osobou oprávněnou podat proti vydanému usnesení soudního exekutora odvolání podle Na uvedených závěrech nic nemění skutečnost, že stěžovatelka zaplatila dražební jistotu do termínu samotného dražebního jednání, avšak dle podmínek, stanovených dražební vyhláškou, se tak stalo opožděně.

Dne 2. 1. 2017 usnesením sp. zn. Nejvyšší soud (dále jen "dovolací soud") dovolání stěžovatelky proti usnesení odvolacího soudu ze dne 19. 8. 2016 č. j. -172 odmítl (výrok I) a řízení o dovolání proti usnesení soudního exekutora ze dne 23. 2. 2016 č. j. 069 EX 2361/14-151, zastavil (výrok II). Dovolání bylo odmítnuto s odůvodněním, že směřovalo proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž byla přípustná žaloba pro zmatečnost podle ustanovení , a dovolání tak nebylo přípustné. Řízení o dovolání proti rozhodnutí soudního exekutora bylo zastaveno s odůvodněním, že rozhodnutí soudu prvního stupně (v daném případě soudního exekutora) úspěšně napadnout nelze, neboť opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení odvolání, pokud to zákon nevylučuje.

III.

V ústavní stížnosti stěžovatelka tvrdila, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces dle , a d (dále jen " "), a to nesprávným právním posouzením otázky jejího účastenství v dražbě; polemizovala se způsobem, jakým soudní exekutor a odvolací soud posoudily otázku včasného zaplacení dražební jistoty.

IV.

Ústavní soud posoudil splnění podmínek řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastníkem řízení, ve kterém byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s požadavky až 31 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") a - však pouze v části směřující proti napadenému usnesení dovolacího soudu - vyčerpala zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

V části směřující proti usnesení soudního exekutora ze dne 23. 2. 2016 č. j. 069 EX 2361/14-151 a proti usnesení odvolacího soudu ze dne 19. 8. 2016 č. j. -172, je ústavní stížnost nepřípustná podle ustanovení , tj. pro nevyčerpání všech procesních prostředků, které stěžovatelce zákon k ochraně jejího práva poskytuje, v daném případě pro nevyčerpání žaloby pro zmatečnost podle ustanovení (na což poukázal již dovolací soud v odůvodnění svého usnesení ze dne 2. 1. 2017).

V.

Ústavní soud dospěl k závěru, že v projednatelné části, namířené proti rozhodnutí dovolacího soudu, je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná.

Důvody, pro které dovolací soud řízení o dovolání stěžovatelky zčásti odmítl a zčásti zastavil, jsou v jeho rozhodnutí dostatečně a zcela srozumitelně vyloženy, pročež Ústavní soud na tyto odkazuje, nemaje potřebu cokoli k nim dodávat. Žádné protiústavní deficity v rozhodnutí dovolacího soudu Ústavní soud neshledal.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl zčásti jako nepřípustnou podle ustanovení , a zčásti jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení , a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. září 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu Ústavního soudu