Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2330/17

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. H., zastoupeného Mgr. Tomášem Bejčkem, advokátem, sídlem Bubenská 1447/1, Praha 7 - Holešovice, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. března 2017 č. j. -675 a rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 16. října 2015 č. j. -538, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu ve Frýdku-Místku, jako účastníků řízení, a a) S. H., b) nezletilé T. H. a c) nezletilé K. H., obou zastoupených Magistrátem města Frýdek-Místek, sídlem Palackého 115, Frýdek-Místek, a d) N. K. a e) J. K., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdil, že průběh soudního řízení u Krajského soudu v Ostravě jako odvolacího soudu byl v rozporu s jeho právem na řádný soudní proces podle d (dále jen " ") a právem na soudní ochranu podle y, a dále že byl porušen , a 4 a y.

2. Napadenými soudními rozhodnutími bylo úpraven styk stěžovatele s jeho nezletilými dcerami (vedlejšími účastnicemi).

3. V ústavní stížnosti stěžovatel mj. namítl, že před konáním jednání odvolacího soudu vznesl proti soudkyním, které měly jeho věc rozhodovat, námitku podjatosti [ (dále jen " ")], a to z důvodu, že proti nim podal žalobu na ochranu osobnosti a na předsedkyni senátu i trestní oznámení. Soud však námitku podjatosti nepovažoval za důvodnou a podle pokračoval v jednání. Dle stěžovatele však měl postupovat podle , neboť jeho námitka důvodná byla.

4. Dále stěžovatel poukázal na to, že po zahájení jednání soud účastníkům oznámil, že s ohledem na přítomnou veřejnost a složitost rozhodování budou nejprve vyslechnuty obě nezletilé děti, a vyzval účastníky a jejich zástupce, aby opustili jednací síň. Protože výslechu neměly být přítomny žádné osoby, oznámil jeho zástupce, že v souladu s § 6 odst. 3 zákona o soudech a soudcích bude pořizovat zvukové záznamy, což mu ale nebylo soudem umožněno. Tím mu odvolací soud de facto znemožnil či podstatně snížil možnost jeho obrany, neboť důkaz výslechem nezletilých byl důkazem stěžejním, přičemž bylo na libovůli soudu, jak výslech povede a co bude protokolovat. V reakci na to jeho zástupce odmítl vyjít z jednací síně, soud ho však vykázal, načež stěžovatel vypověděl plnou moc, kterou tomuto zástupci udělil, a požádal o odročení jednání, aby si mohl zajistit kvalifikovaného zástupce, soud mu však nevyhověl a v jednání pokračoval.

5. Soudce zpravodaj nejprve posoudil, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [ a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], přičemž dospěl k závěru, že jde o nepřípustný návrh podle .

6. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

7. Podle může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící.

8. Podle věty první může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

9. V ústavní stížnosti stěžovatel namítl (sub 3), že v jeho věci (o jeho odvolání) rozhodoval senát složený ze soudkyň, které byly z projednání a rozhodování věci (pro podjatost) vyloučeny. Tuto námitku lze podřadit pod zmatečnostní důvod předvídaný Dále stěžovatel namítl (sub 4), že se nemohl účastnit výslechu nezletilých dětí, a ani mu soud neumožnil z tohoto výslechu pořídit si zvukový záznam, ač šlo o stěžejní důkaz, čímž "snížil možnost jeho obrany", a ještě odmítl jeho požadavek na odročení jednání, aby si na ně mohl zajistit kvalifikované zastoupení. Podstatou těchto tvrzení je, že odvolací soud nepostupoval správně a že v důsledku toho měl být stěžovatel zkrácen na svém právu jednat před soudem. Tuto námitku je možné podřadit pod zmatečnostní důvod podle

10. Z ústavní stížnosti se přitom nepodává, že by stěžovatel před podáním ústavní stížnosti směřoval proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu žalobu pro zmatečnost, natož že by již bylo v takovém řízení (pravomocně) rozhodnuto (srov. i ).

11. Z tohoto důvodu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. září 2017

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj