Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2332/17

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti J. Ch., toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří, zastoupeného Mgr. Tomášem Výborčíkem, advokátem se sídlem Huťská 1383, 272 01 Kladno, proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. -320 ze dne 18. 5. 2017 a usnesení Okresního soudu v Kladně č. j. -310 ze dne 11. 4. 2017, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení d.

Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že shora označeným usnesením Okresní soud v Kladně rozhodl, že stěžovatel podle (dále též "tr. zákoník") vykoná trest odnětí svobody v trvání 11 měsíců, uložený mu trestním příkazem téhož soudu č. j. -227 ze dne 12. 9. 2014. Pro výkon trestu byl zařazen do věznice s dozorem v souladu s tr. zákoníku. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, kterou Krajský soud v Praze v záhlaví citovaným usnesením jako nedůvodnou zamítl.

Proti rozhodnutím trestních soudů brojí stěžovatel ústavní stížností, domáhaje se jejich kasace. Stěžovatel namítl, že ve vztahu k posouzení přeměny podmíněného trestu na nepodmíněný trest odnětí svobody soudy nedostály znění § 83 tr. zákoníku a nedostatečně přezkoumaly dvě rozhodné skutečnosti, a to okolnosti případu a jeho osobu. V této souvislosti uvedl, že trest, který byl stěžovateli přeměněn, byl uložen za trestnou činnost, která byla z hlediska trestního práva, i s ohledem na trestní sazbu, spíše méně společensky škodlivá. Trestního jednání se pak dopustil ve věku 21 let, tedy stále ještě ve věku blízkém věku mladistvých. Tyto své argumenty stěžovatel v ústavní stížnosti dále přiblížil.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah naříkaných soudních aktů a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud nedospěl k závěru, že by napadená soudní rozhodnutí zkrátila stěžovatele na jeho právu na spravedlivý proces. Argumentace stěžovatele je jen pokračující polemikou se závěry soudů postrádající jakýkoli ústavněprávní rozměr. Okresní soud se dostatečně zabýval okolnostmi, za nichž stěžovatel nedodržel podmínky odkladu výkonu trestu. Též krajský soud logicky a srozumitelně vysvětlil, že shovívavosti soudu dle § 86 odst. 1 písm. a) - c) tr. zákoníku brání zejména trestní minulost stěžovatele, která dokládá jeho sklony k páchání úmyslné trestné činnosti, jejíž závažnost postupem času graduje a že výchovné tresty se u něj zcela míjí účinkem. Žádné jiné vskutku výjimečné okolnosti v jeho prospěch neshledal. Oba soudy přitom postupovaly v souladu s procesními předpisy. V podrobnostech lze na odůvodnění napadených rozhodnutí zcela odkázat.

Z výše uvedených důvodů tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 15. srpna 2017

Kateřina Šimáčková v. r.

předsedkyně senátu