Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1557/17

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. Š., t.č. VTOS Nám. Míru 55, Valdice, zastoupeného Mgr. Kateřinou Lukešovou, advokátkou, se sídlem Mladá Boleslav, Klaudiánova 135/1, proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu důtky rozhodnutím Vězeňské služby České republiky - Věznice Heřmanice č. j. VS 14705-259/ČJ-2016-803532 ze dne 1. 12. 2016 a postupu při vyřizování stížnosti proti tomuto rozhodnutí, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Dne 18. 5. 2017 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele proti rozhodnutí Vězeňské služby České republiky - věznice Heřmanice, kterým mu byl 1. 12. 2016 vychovatelem udělen kázeňský trest ve formě důtky podle ustanovení , o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen " ") za vzniklý schodek ve skladu, který měl stěžovatel na starost. Protože byly posléze chybějící kalhoty do skladu vráceny, byl mu uložen pouze kázeňský trest důtka.

2. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti namítá, že bylo do jeho základních práv zasaženo tím, že mu byl tento kázeňský trest uložen za tvrzené porušení ustanovení § 28 odst. 3. písm. g) zákona o výkonu trestu, dle kterého je odsouzeným zakázáno bez souhlasu Vězeňské služby prodávat, směňovat a darovat věci, které mají v držení ve věznici. Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebylo podle stěžovatele řádně odůvodněno. Dále stěžovatel namítá, že si proti napadenému rozhodnutí podal stížnost, čekal na její vyřízení, ale nedočkal se. Teprve v řízení o svém podmínečném propuštění zjistil, že je kázeňský trest důtka považován za pravomocně uložený.

3. Podle § 52 zákona o výkonu trestu je proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu možné podat stížnost písemně nebo ústně do 3 dnů, přičemž případná stížnost musí být v takovém případě vyřízena do 5 pracovních dnů. Stěžovatel dle svého vyjádření podal stížnost jak ústně, tak písemně v zákonem stanovené době. Ze strany Věznice Heřmanice byl podle stěžovatele stav vyhodnocen tak, že v zákonem stanovené lhůtě nebyla stížnost podána.

4. Dříve, než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), tedy mimo jiné též to, zda byla podána včas.

5. Podle ustanovení , odst. 3 je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost je třeba podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

6. Skutečnosti, že o stížnosti stěžovatele proti napadenému rozhodnutí nebylo rozhodnuto, si stěžovatel měl být vědom již 13. prosince 2016, protože uplynula lhůta stanovená zákonem pro vyřízení jeho stížnosti. Přesto se stěžovatel obrátil na Ústavní soud až 16. května 2017, tedy více než pět měsíců po uplynutí této lhůty. Podle výše citované právní úpravy však lze podat ústavní stížnost nejpozději dva měsíce po doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku. V situaci, kdy stěžovatel namítá, že mělo být o jeho opravném prostředku rozhodnuto a není jasné, zda byl tento opravný prostředek podán či ne, je třeba počítat lhůtu k podání ústavní stížnosti od konce zákonem stanovené lhůty pro rozhodnutí o tomto opravném prostředku.

7. Stěžovatel podal ústavní stížnost po uplynutí zákonem stanovené lhůty, tedy opožděně, a proto Ústavní soud jeho ústavní stížnost odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2017

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka