Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2066/17

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Komerční banky, a. s., adresa Na Příkopě 33, 114 07 Praha 1, zastoupené JUDr. Václavem Bílým, advokátem, se sídlem Jáchymova 36/2, 110 00 Praha 1, směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2017, č. j. , -78 ( ), za účasti Vrchního soudu v Praze jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno právo na spravedlivý proces v jeho různých aspektech zakotvených zejména v a 2 d (dále jen " "), y a y.

2. Rozsudkem pro uznání vydaným Vrchním soudem v Praze dne 27. března 2017, č. j. , -78 ( ), bylo změněno usnesení soudu prvního stupně tak, že bylo určeno, že ve výroku I. blíže specifikované právní úkony dlužníka (Východočeská leasingová, a. s.) uzavřené se žalovanou (stěžovatelkou) jsou vůči věřitelům dlužníka neúčinné.

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá porušení shora uvedených ústavně zaručených práv na spravedlivý proces. Předně uvádí, že ústavní stížnost podává z procesní opatrnosti, když současně s ní podala i dovolání k Nejvyššímu soudu. Přesto se domnívá, že ústavní stížnost je přípustná. Přitom poukazuje na odbornou literaturu (srov. WAGNEROVÁ, E., DOSTÁL, M., LANGÁŠEK, T., POSPÍŠIL, I. s komentářem Praha: Wolters Kluwer, 2007) k , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jakož i na rozhodovací praxi Ústavního soudu, z nichž vyplývá, že pokud by se jednalo o dovolání podle , a dovolání bylo odmítnuto z jiných důvodů než z důvodů spočívajících na uvážení Nejvyššího soudu, neuplatnilo by se beneficium pro podání ústavní stížnosti stanovené v . Stěžovatelka rovněž podala podle návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku.

4. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené . V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

5. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle platí, že pokud byl mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

6. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

7. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

8. V projednávané věci považuje stěžovatelka i přes podané dovolání ústavní stížnost směřující proti rozsudku odvolacího soudu za přípustnou. Ústavní soud její názor nesdílí. Pokud stěžovatelka poukazovala na odbornou literaturu (Komentář k z roku 2007) a některá rozhodnutí (jmenovitě např. na usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006

sp. zn.

), přehlíží, že v té době platila jiná právní úprava ve vztahu k nutnosti vyčerpání mimořádného opravného prostředku, v němž hraje roli uvážení rozhodujícího orgánu (srov. znění věta za středníkem ve znění účinném do 31. prosince 2012 se stávajícím zněním). Podle nynější právní úpravy tedy dovolání představuje mimořádný opravný prostředek ve smyslu a stěžovatelčinou povinností je podle tento procesní prostředek ochrany práv "vyčerpat" před podáním ústavní stížnosti. Lhůta k eventuálnímu podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí dovolacího soudu, a rovněž proti předcházejícím rozhodnutím obecných soudů, začne tedy stěžovatelce běžet až dnem doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání. Pokud by byla ústavní stížnost věcně posouzena před rozhodnutím Nejvyššího soudu o podaném dovolání, mohl by Ústavní soud nepřípustně zasáhnout do rozhodování obecných soudů. Pokud by naopak vyčkával na rozhodnutí dovolacího soudu, zbytečně by prodlužoval své řízení a nepřímo by pobízel ostatní stěžovatele k souběžnému podávání ústavní stížnosti a dovolání, k němuž však není důvod. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze předjímat a podání ústavní stížnosti bylo předčasné. Odmítnutí stávající ústavní stížnosti stěžovatelku nepoškozuje, protože pokud by její dovolání neuspělo, bude moci popř. zpracovat svou novou ústavní stížnost tak, aby zohledňovala i průběh a výsledky dovolacího řízení. Přitom však nicméně stále platí, že aby se Ústavní soud mohl případně ústavní stížností věcně zabývat, musí být mimořádný opravný prostředek (v daném případě tedy dovolání) uplatněn po formální stránce řádně (t. zn. zejména musí jít o dovolání včasné za současného splnění podmínky povinného právního zastoupení).

9. K výše uvedenému je možné dále dodat, že i dovolání v civilním řízení je efektivním prostředkem nápravy porušení základních práv a svobod, a proto každý důvod k podání ústavní stížnosti je zároveň důvodem k dovolání. To je dáno tím, že základní práva a svobody jsou dle y pod ochranou soudní moci jako celku [srov. nález ze dne 23. března 2004

sp. zn.

(N 42/32 SbNU 405); nález ze dne 8. června 2006

sp. zn.

(N 117/41 SbNU 469); nález ze dne 10. května 2007

sp. zn.

(N 78/45 SbNU 203); nález ze dne 10. května 2005

sp. zn.

(N 100/37 SbNU 355); aj.].

10. S ohledem na výše uvedené soudci zpravodaji nezbylo než ústavní stížnost podle jako nepřípustnou odmítnout.

11. K návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí Ústavní soud v souladu se svou ustálenou judikaturou konstatuje, že je-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do akcesorického návrhu vzneseného podle . Ten tak sdílí právní osud ústavní stížnosti. Je-li ústavní stížnost věcného projednání nezpůsobilá, odpadá tím současně i základní podmínka pro projednání návrhu na odložení vykonatelnosti napadeného soudního rozhodnutí.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona)

V Brně dne 3. srpna 2017

Jiří Zemánek, v. r.

soudce zpravodaj